Od Antarktidy se ulomila kra velikosti Lucemburska

Kra o velikosti Lucemburska a hmotnosti miliardy tun se před dvěma týdny odlomila od Antarktidy. Podobně velký útvar se naposledy od nejjižnějšího kontinentu odlomil v roce 2003. Francouzský vědec, který ulomenou masu ledu studuje, soudí, že může ovlivnit oceánské proudění a klima na Zemi. Český klimatolog to ale popírá.

Ulomená kra zabírá 2 550 kilometrů čtverečních mořského povrchu a je tak zhruba stejně velká jako Lucembursko. A ne o tolik menší než třeba Liberecký kraj, který má 3 163 kilometrů čtverečních.

Vznikla nárazem jiné masy plujícího ledu, stokilometrové kry B-9B, do takzvaného Mertzova ledovce. Ledová srážka se odehrála 12. nebo 13. února. V Austrálii ji kromě tamějších vědců monitoruje i francouzský glaciolog Benoit Legrécy.

Oba kusy ledu se přesunuly do oblasti, kde se pod mořským ledem formuje mimořádně chladná a díky větší koncentraci soli hustější voda (mořská voda se ochlazuje a kontaktem se slaným ledem nabývá větší slanosti, pozn. red.). Ta klesá k oceánskému dnu a podobně jako běžící pás přispívá k proudění vody po celé planetě. Pokud se ledovce posunou na východ nebo na sever, nebudou mít na tyto proudy vliv.

"Pokud ale zůstanou v této oblasti, což je pravděpodobné, mohly by ovlivnit tvorbu hustější vody, v podstatě zazátkovat oblast přírodního zdroje vody," řekl Legrécy. Ulomený ledovec by se podle něj skrze mořské proudy mohl promítnout i do klimatu ve vzdálených místech planety, a to ochlazením. Efekt ale může přijít až za několik desítek let.

Kra ochladí okolí, klima ne, míní klimatolog

Klimatolog Ladislav Metelka ale tak velký vliv kry popírá. "Tání tak obrovské masy potřebuje velké množství energie a hodně ochlazuje vodu. Změna může být znatelná například na nejjižnějším cípu Jižní Ameriky, kde může teplota vody klesnout o desetinky stupně. V blízkosti kry klesne teplota o pár stupňů. Několik stovek kilometrů daleko ta změna bude těžce rozeznatelná," míní Metelka.

Roztátá voda se podle něj celkem rychle smíchá s vodou mořskou a voda v místě, kde se kra pohybuje, je i tak velmi studená. Metelka také vylučuje domněnky francouzského glaciologa, že by tající kra ovlivnila klima v severním Atlantiku.

"Je to nepravděpodobné. Voda z jižního Pacifiku putuje do severního Atlantiku stovky let, mezitím se ohřeje. Pak ani nikdo nepozná, že pochází z ledové kry," uzavřel klimatolog.

NEJVĚTŠÍ KRA

Není úplně snadné říci, která kra v dějinách byla největší. Když se odlomí od ledovce, často se při tom a potom dále fragmentují. Například kra B-15 měla při ulomení 11 tisíc kilometrů čtverečních, během tří let po odlomení (2000-2003) se rozlomila na sedm dílů, největší byl 3 100 čtverečních kilometrů velký. Části kry B-15 roztávají dodnes. B-15 je považována za jednu z největších ker vůbec.

Z tání ledovců někteří lidé obviňují oteplování. Východní část Antarktidy se nicméně ochlazuje. Odlamování ledovců (pokud je neulomí náraz už plující kry) je běžnou součástí jejich životního cyklu.