Armáda přebírá první pandur. Česko koupilo 107 transportérů za 14 miliard korun. Portugalsko má 260 pandurů za 10, 7 miliardy. | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Proč Česko koupilo pandury tak draze? Vojáci ani politici neumějí odpovědět

  • 401
Česká armáda si pořídila "mercedesy" mezi obrněnými transportéry, jak to koneckonců trefně pojmenoval i jeden z generálů. K čemu jsou vlastně potřeba a proč by armádě neměly stačit "fabie" jako portugalské armádě? Ke srozumitelné odpovědi se nikdo nemá.

Politici říkají, že vyhověli vojákům. Vojáci vysvětlují, že takové dotazy je třeba pokládat ministerstvu obrany. A ministerstvo otázku odmítá s tím, že odpověď znají vojáci.

Bojové vozidlo pro Čechy je přitom třikrát dražší než model pro Portugalce, takže logicky padají otázky, zda v předražení nehrála roli korupce.

Česko koupilo 107 transportérů Pandur za 14 miliard korun. Portugalsko má 260 pandurů za 10,7 miliardy.

Když o tom MF DNES napsala, ministerstvo obrany už ve čtvrtek přispěchalo s vysvětlením, že oba nákupy se nedají srovnávat, protože české transportéry mají mnohem lepší vybavení.

Všechny umějí plout ve vodě, 99 kusů ze 107 má nahoře velkou věž. Řidič může využívat drahou elektroniku a radary za několik desítek milionů včetně obrazovek, které mu ukazují, kde se nacházejí další transportéry z jednotky. České transportéry mají podle ministerstva obrany lepší klimatizaci, protichemickou ochranu a kvalitnější osvětlení.

PŘEHLEDNĚ

Co je v kauze pandury jasné a co ne

"Roli hraje i množstevní sleva," uvedla též mluvčí ministerstva obrany Lucie Kubovičová. Je pravda, že Portugalci koupili víc transportérů a mohli si vyjednat snížení ceny.

A teď jednoduchá otázka: Proč to všechno potřebujeme, když si vojsko srovnatelně velkého státu NATO vystačí s třikrát levnějším obrněncem?

"Je to dobrá otázka, ale na generální štáb," reagoval v pátek předseda branného výboru Poslanecké sněmovny Jan Vidím (ODS). "My jsme se už pandury na výboru kdysi zabývali, ale neshledali jsme na nákupu nic závadného. Můžeme se jimi klidně zabývat zase na příštím zasedání," dodal Vidím.

Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek je na dovolené a podstupuje rehabilitaci. Jeho mluvčí Mira Třebická reportérovi pouze sdělila, "že se má obrátit na odbor vyzbrojování ministerstva obrany".

Bývalý ministr obrany Karel Kühnl, dnes velvyslanec v Chorvatsku, zatím na otázku zaslanou e-mailem nezareagoval.

Už týden mlčí i firma Steyr a ani její zástupce Jan Piskáček nechtěl vysvětlit, proč má právě tato flotila pandurů české armádě nejlépe prospět.

Ministr Martin Barták vybavení hájil tím, že "je bezpodmínečně nutné naše vojáky ochránit například v Afghánistánu". "Armáda nenakupovala jen transportéry, ale zbraňovou platformu, která bude schopna integrovat všechny systémy od zbraňových až po komunikační," sdělil Barták.

Předseda ODS a expremiér Mirek Topolánek sdělil, že jeho vláda "lépe zohlednila požadavky armády". "Lépe vybavené stroje více chrání vojáky v zahraničních misích a mají srovnatelné vybavení se spojenci v NATO," uvedl Topolánek. Jenomže třeba v Afghánistánu, kde nyní Češi bojují, se spíše uplatní na úzkých cestách menší vozidla než pandury.

Armáda bez koncepce?

Když rozdíl mezi portugalskou a českou cenou poprvé před necelým týdnem vysvětloval současný ministr obrany Martin Barták, vystačil si s rostoucí inflací.

V neděli přidal další svérázné vysvětlení: "Pandur je vozidlo, které v sobě integruje všechny vstupy a výstupy pro projekt Voják 21. století, a je třeba ho chápat jako moderní zbraňovou platformu podporující sesednutou pěchotu integrovanou do společného obrazu digitalizovaných bojišť."

Konstruktér a konzultant Jan Vlček však už dříve řekl, že trojnásobný rozdíl v ceně nelze vysvětlit žádnými technickými vymoženostmi. Zarážející je především to, že všechny transportéry, které si Česko objednalo, jsou schopné plavat. Přitom zrovna česká armáda má velmi dobré ženijní vojsko schopné postavit pontonový most přes řeku za pár desítek minut.

Publicista a expert na vojenskou techniku Lukáš Visingr upozorňuje ještě na jednu zvláštní okolnost. "Neexistuje dlouhodobá ucelená koncepce vyzbrojování české armády. Původní objednávka obrněnců Pandur byla zmenšena více než o polovinu (z 234 na 107). Stále se ovšem tvrdí, že je to nejlepší řešení," upozorňuje Visingr.

Základní fakta o kauze v angličtině

Historie zakázky sahá až do roku 2003, tedy do doby sociálnědemokratických vlád. Jednání vyvrcholila kontraktem podepsaným v roce 2006 ministrem Karlem Kühnlem právě na 199 pandurů za 20 miliard. K nim ještě náležela opce na dalších 35 pandurů za tři miliardy.

V roce 2007 vláda Mirka Topolánka od zakázky odstoupila, ale pak sama dala Steyru druhou šanci a koupila právě oněch 107 kusů za 14 miliard korun. Aliance po Česku výslovně požadovala, abychom měli ve výzbroji dvacet obrněnců. Více nám nikdo nenakazoval.

Topolánek v té souvislosti v pátek ve svém stanovisku napsal: "Ušetřili jsme šest miliard korun. Zabránili jsme podezřelé zakázce a arbitráži." Šest miliard se sice celkově ušetřilo, ale jeden kus "ódéesáckého" panduru vyjde o třicet milionů dráž než původního "sociálnědemokratického" obrněnce.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video