Zeman: Až vám Paroubek řekne, že věří svým slovům, pochybujte o tom

  • 555
Sedm let po propadáku v prezidentské volbě se Miloš Zeman pokouší o návrat do nejvyšší politiky s novou Stranou práv občanů. Ve volbách se v Ústeckém kraji postaví nejsilnějšímu soupeři - Jiřímu Paroubkovi. Proti současnému šéfovi ČSSD se vymezil, stranu jako takovou ale prý nekritizuje.

Jednoho ze čtenářů zajímalo, co Miloš Zeman říká na předvolební chování současného předsedy sociální demokracie. "Zeptejte se Jiřího Paroubka, až vám odpoví, že věří tomu, co říká, zapochybujte o tom," poradil mu Zeman.

"Setkal jsem se nedávno s výrokem hlavního ekonoma ČSSD Jana Mládka, že bude třeba seškrtat sociální výdaje o 70 miliard korun, ale že to voličům řeknou až v srpnu, tedy dva až tři měsíce po volbách," připomněl také Zeman. (čtěte původní článek v LN)

Muž, který svého času přivedl sociální demokraty do Sněmovny, ale prý stranu jako takovou nekritizuje.

ODPOVĚDI Miloše Zemana ČTĚTE zde

Bývalý premiér odpovídá na otázky čtenářů iDNES.cz

"Řekněte mi jediný příklad mého útoku na sociální demokracii. To, že nesouhlasím s některými jejími kroky, například se šrotovným, přece není útok na sociální demokracii, ale na chyby, kterých se podle mého názoru tato strana dopouští," vysvětloval Zeman.

Svůj prostor vidí někdejší kritik politických trpaslíků, za něž dříve označoval malé strany, v selhání dominantních partají. "Každý trpaslík v politice může vyrůst, stalo se tak svého času i se sociální demokracií. Malé strany však mají šanci vyrůst pouze tehdy, selhávají-li strany velké, a to je podle mého názoru právě náš případ," napsal expremiér.

Volební právo: nejpravicovější jsou komunisté

Tahákem programu SPO ve volbách bude úmysl umožnit občanům výrazně měnit pořadí stran na kandidátkách a vybírat z kandidátek více stran současně. "Chceme strhnout všechny lidi, kteří jsou nespokojeni se současnou politikou," netají se Zeman.

Zároveň v otázce volebních práv došel až k neotřelé myšlence: "Rozšíření práv občanů vždy prosazovala demokratická levice, pravice naopak historicky prosazovala omezené volební právo závislé na majetku Z tohoto hlediska je SPO nepochybně levicovou stranou. Naopak nejpravicovější jsou komunisté, protože ti svobodné volby úplně zrušili," poznamenal Zeman.

Miloš Zeman

Dobré vztahy má nyní Zeman s bývalým premiérem a šéfem ODS Mirkem Topolánkem. Ten ho dokonce o víkendu na ideové konferenci občanských demokratů označil za posledního žijícího sociálního demokrata. (čtěte o debatě Topolánka a Zemana v ČT)

Oranžoví to vidí jinak - Zeman podle nich osobně přispěl k tomu, že jejich bývalí poslanci Miloš Melčák a Michal Pohanka dali šanci na fungování Topolánkově vládě. A nová Strana práv občanů má podle názoru ČSSD pouze oslabit jejich volební výsledek a znovu pomoci Topolánkovi do křesla předsedy vlády.

MILOŠ ZEMAN v politice

Pracoval v Prognostickém ústavu československé Akademie věd, po roce 1989 vstoupil do politiky a přivedl do Sněmovny coby předseda Českou stranu sociálně demokratickou.

V roce 1998 s ní vyhrál volby a díky opoziční smlouvě s ODS se stal premiérem. Toužil se stát také prezidentem, ale jeho vlastní strana mu to neumožnila a v tajné volbě udělala ze Zemana "penzistu na Vysočině". Bývalý premiér to sociální demokracii nikdy neodpustil a ostrými vzkazy přes média útočil na všechny další předsedy ČSSD: Vladimíra Špidlu, Stanislava Grosse a nyní i na Jiřího Paroubka.

S tím byl chvíli zadobře před posledními volbami v roce 2006, ale hned po nich se vztahy pokazily - podle Zemana proto, že Paroubek vyjednával o vládě s Mirkem Topolánkem, podle lidí z Lidového domu proto, že chtěl Zeman do pozice tajemníka odpovědného i za stranické finance protlačit svého blízkého spolupracovníka, dnes lobbistu Miroslava Šloufa.

Při pokusu o návrat do nejvyšší politiky Zemanovi kromě Šloufa pomáhá i několik bývalých ministrů z doby opoziční smlouvy: Jan Fencl, Petr Lachnit, Eduard Zeman, Miroslav Grégr nebo Jaromír Schling. (více o tom, kteří lidé Zemana tlačí zpět nahoru, čtěte zde)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue