Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas u Nejvyššího správního soudu v Brně. (17. února 2010) | foto: Radek Miča, MAFRA

Extremisté z Dělnické strany půjdou do voleb pod hlavičkou se dvěma S navíc

  • 1322
Vývoj po soudním zákazu extremistické Dělnické strany nabral očekávaný směr. Předseda zakázané partaje Tomáš Vandas oznámil, že povede "dělníky" do květnových voleb pod hlavičkou, jiné partaje, Dělnické strany sociální spravedlnosti. Ta existuje už řadu let, v čele oficiálně stojí Vandasova matka.

Vandas řekl iDNES.cz, že není vyloučeno, že se vedení Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) časem změní. "Ale není to teď nutné, ani podstatné," dodal. Hlavní podle něj je, že byl vybrán jako volební tvář, která dál bude oslovovat lidi na náměstích.

Nový subjekt je podle něj připravený, není žádný problém, který by DSSS bránil jít do voleb. V nejbližších dnech se do ní přesune i členská základna z DS. 

Příbuzná DS sídlí na stejné adrese

Přečtěte si více o Dělnické straně sociální spravedlnosti

"Dneska máme asi tisícovku členů, předpokládám, že asi 90 procent z nich, hlavně ti aktivně působící, přejde do nové strany," řekl Vandas iDNES.cz. Nevyloučil ani, že pokud bude DS vymazána z rejstříku politických stran, on své spolustraníky časem vrátí na scénu pod původním názvem. (více o tom, jak je to možné, čtěte zde)

Na rozsudek o zrušení si chce Dělnická strana stěžovat u Ústavního soudu, což odloží středeční rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Kandidatura pod novým názvem je pro její členy jistější.

Včasná registrace byl důležitý tah

O tom, že nové straně zřejmě nic v kandidatuře ve volbách nezabrání, se mluvilo už ve středu, když Dělnickou stranu zrušil soud.

"Kdyby ta strana vznikla až teď, jako strana nástupnická, mohlo by se v rámci registračního řízení zkoumat, jestli se nejedná o nějaký přesun programu a členů," vysvětlil iDNES.cz ústavní právník Jan Kysela.

Ve chvíli, kdy je strana registrovaná, už je rozpuštění složitější. "Je třeba postupovat úplně stejně jako u Dělnické strany. To znamená, je třeba stranu pozorovat z pohledu jejích programových dokumentů, toho, jak se chová. Teprve kdyby splnila podmínky k tomu, aby se dalo uvažovat o pozastavení činnosti, dá se zasáhnout," popsal právník.

Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas před Nejvyšším správním soudem v Brně. (17. února 2010)

Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas před Nejvyšším správním soudem v Brně. (17. února 2010)

Před místem konání sobotní tiskové konference v Praze hlídkovali policisté. Jejich mluvčí Tomáš Hulan řekl ČTK, že sledovali, zda se někdo nebude veřejně hlásit k DS nebo ji propagovat.

Politolog: Mohou se stylizovat do role mučedníků

Nejvyšší správní soud ve středu argumentoval, že strana musela skončit, protože její program směřoval k potlačení demokracie a v jejím vedení stáli militantní rasisté.

Příznivci DS byli verdiktem překvapeni. Vláda chtěla rozpustit stranu už za vlády Mirka Topolánka, ale nepodařilo se jí to. (více o rozsudku čtěte zde)

Politici zrušení strany uvítali. Politolog Miroslav Mareš ale upozornil, že část neonacistického hnutí se po vyhlášení rozsudku může více přiklonit k myšlenkám ozbrojeného boje proti systému.

"Dělnická strana se bude snažit stylizovat do role mučedníků, což jí nebo její nástupkyni může zvýšit popularitu. Hlasy jí ale mohou ubrat levicové populistické strany," doplnil Mareš.

Čas prý ukáže, jestli nová DSSS nebude mít problémy se symboly nebo programem. Její představitelé se nebojí. "Policie si nás může monitorovat, jak chce, ale my se ničeho neobáváme," je si jistý Vandas.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue