Dohoda o nákupu pandurů: První chceme jednat s Grossem

  • 95
Nákup obrněných transportérů Pandur pro českou armádu provázely pochyby nejméně od roku 2005, kdy vláda rozjela výběrové řízení. Už v roce 2006 celý obchod kvůli podezření z korupce vyšetřovala policie. Pak vyšetřování předala vojenské policii a ta ho odložila.

MF DNES se podařilo získat dohodu mezi výrobcem transportérů Pandur (firmou Steyr) a konzultantem Janem Vlčkem. Dokument sám o sobě korupci nedokazuje, jeho obsah však naznačuje velkou snahu ovlivnit rozhodování politiků.

Dohoda vznikla v roce 2002, tedy zhruba o rok dříve, než se vláda premiéra Vladimíra Špidly usnesla, že země potřebuje nové vojenské kolové transportéry.

Vlček se v dohodě zavazuje, že rakouskému výrobci transportérů zprostředkuje schůzky s ministrem vnitra Stanislavem Grossem, ministrem průmyslu Jiřím Rusnokem (oba ČSSD), s velitelem generálního štábu Štefkou nebo s náměstkem ministra obrany Škopkem.

aneb Jak Česko přišlo k pandurům

Všichni tito muži se mohli podílet na rozhodování, zda vláda koupí nové obrněnce. Všichni (až na generála Štefku, který odmítá cokoli říci a nereaguje ani na SMS zprávy) popírají, že by se s lidmi ze Steyru sešli.

"Já si nevzpomínám, že bych někdy řešil nějaké obrněné transportéry Pandur," říká Stanislav Gross, který figuruje na seznamu politiků vyžádaných firmou Steyr jako první.

"Já si nejsem vědom ani toho, že by se toto téma probíralo na vládě," dodává muž, za jehož vlády byla na nákup transportérů vypsána soutěž.

Steyr

Smlouvu zvětšíte kliknutím myší.

Co firma Steyr Vlčkovi slíbila za to, když splní zadání a zprostředkuje jednání s vlivnými lidmi?

Smlouvu na konzultační činnost a také odměnu sedm procent z ceny kontraktu, pokud se obchod zdaří. To by byla obrovská suma – vláda počítala s nákupem transportérů za zhruba 21 miliard. Vlčkova provize by se pak vyšplhala na více než 1,4 miliardy korun.

Na co by peníze použil? "To ještě nebylo ujasněné," říká. Podle něj mohla jít část na jeho projekční kancelář, která by pomáhala vylepšovat rakouské transportéry Pandur.

Nakonec však Vlček peníze nedostal. A jedním dechem dodává, že od obchodu odešel – když zjistil, že od něj Rakušané očekávají ovlivňování a možná i podplácení politiků.

Jisté je, že se Vlčkovi podmínky smlouvy nepodařilo naplnit. Politiky na jednání s firmou sice přivedl, ale jiné, než se zavázal. Jedním z nich byl tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD. Schůzku pomáhal zařídit Radim Turek, bývalý vlivný poslanec ČSSD a člen branně-bezpečnostního výboru.

"Turek byl moje spojka do ČSSD," říká Vlček. Na přesné datum, kdy se sešli, si nevzpomíná.

Názor Jiřího Kubíka

Radim Turek spolupráci s Vlčkem nepopírá. Dokonce si vzpomíná, že smlouvu se Steyrem viděl. "Musím diplomaticky říct, že ten text byl takový zarážející. Ale víte, že to v tomto světě takto funguje," řekl.

Připustil také, že smlouva může vzbuzovat úvahy o možné korupci. "Určitě to může ty domněnky vyvolávat," konstatoval.

Svou spolupráci s Vlčkem vysvětluje tím, že kontrakt na transportéry mohl Česku přinést pracovní místa.

MF DNES získala kromě smlouvy i další dokument. Jde omemorandum z března 2003. Vzniklo, když mezi rakouskými podnikateli a Vlčkem došlo k prvním roztržkám.

Vlček tvrdí, že důvodem byla snaha firmy ovlivňovat politiky. Z memoranda je však zřejmé, že očekával poskytnutí peněz na "provoz". Ty mu však Rakušané nechtěli dát.

I proto rekapitulují dosavadní spolupráci. Přitom zmiňují datum, kdy se uskutečnily schůzky s politiky. "19. února 2003 pánové Malzacher (šéf firmy Steyr), Habitzl a Kriegbaum přijeli do Prahy na setkání s reprezentanty vlády, které jste zařídil," stojí v memorandu.

Lidé ze Steyru tehdy zřejmě jednali právě s šéfem Poslanecké sněmovny Zaorálkem a poslancem Turkem.

"Ta schůzka se mnou byla spíše taková zdvořilostní," říká nyní Zaorálek. "K žádným konkrétnějším projektům jsme se nedobrali. A nejsem si jist že by obrněné transportéry padly jako téma," uvedl.

O několik měsíců později se Česko rozhodlo transportéry koupit. Jak zjistila MF DNES, v té době už se Steyrem spolupracovala firma Pavla Musely, blízkého přítele Stanislava Grosse.

InsertSingleVideo
, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video