Je to vskutku zajímavý pohled. Vlak vjíždí do stanice, vy stojíte na peronu a čekáte, až zastaví. Ale na místě řidiče vidíte prázdno - tedy vlastně nevidíte.
Kabina pro strojvedoucího totiž chybí.
Tento bezobslužný systém vlaků je unikátní. Přestože už funguje více než 40 let a je rozšířen do několika měst v Evropě, Asii i severní Americe, tady ve Vancouveru byl jedním z prvních.
Pohled z přední části kabiny
Betonové mosty, po nichž vlaky jezdí
A to od roku 1985, kdy byla zprovozněna první ze tří současných linek. Celá kontrola nad jízdou soupravy je řízena počítači, včetně automatického otevírání a zavírání dveří a hlášení o stanicích.
Stanice jsou monitorovány uzavřeným kamerovým okruhem, telefony ve vlacích slouží k oboustranné komunikaci mezi cestujícími a operátory ve stanicích.
Celý systém Sky Train ve Vancouveru zahrnuje tři tratě. Přestože plány existovaly už od 50. let, byla první trasa Expo Line zprovozněna v roce 1985.
Sky Train - přední část kabiny prvního vozu soupravy
Millenium Line (v 2002) a nejnovější Canada Line, která byla po čtyřleté výstavbě uvedena do provozu u příležitosti olympijských her v září loňského roku. Na jejich výstavbě se podílel jak veřejný, tak soukromý sektor. V roce 2014 by se měla zprovoznit nová trasa mezi částí Lougheed a Coquitlam.
Do soupravy dvou vagonů (každý měří 12 metrů) se vejde asi 330 pasažérů. Rychlost soupravy je 80 kilometrů v hodině, přestože vlaky jsou konstruovány až na rychlost 104. První dvě linky přepraví denně kolem 270 tisíc lidí. Nová linka, která usnadní přepravu na mezinárodní letiště, asi 90 tisíc.
Na necelých 69 kilometrech tratí je celkem 47 stanic, ve všech jsou eskalátory a výtahy. U řady stanic je možno v klidu přestoupit na autobusy.
Sky Train - pohled z přední části kabiny
Sky Train - pohled ze soupravy na BC Place
Hlavním centrem metra je Waterfront - počáteční bod všech tří linek. Waterfront je položen v severní části Downtownu - tedy centra olympijského dění, v blízkosti historické čtvrti Gastown. Z Waterfrontu máte jako možnost dopravy využít i tzv. Sea Bus, kdy se lodí v patnáctiminutových intervalech svezete do severní části města.
Velkou nevýhodou Sky Train jsou neexistující přestupní stanice mezi linkami. Žádné uzly v centru města, jako například v Praze. Canada Line nedisponuje ani jedním přestupem. Ale ve stanici Bridgeport si musíte vybrat, zda pojedete dál do Richmondu, či na letiště. Expo a Millenium Line jedou souběžně dvě třetiny své trasy, než se rozdělí.
Jediným "přestupním" bodem je stanice Commercial-Broadway, která se vyplatí v případě, že po Millenium Line nechcete objíždět celé město, ale na některé stanice po trase se chcete dostat dřív.
Přesto - objet touto druhou nejdelší tratí centrum Vancouveru netrvá dlouho - necelých 30 minut. Expo Line od začátku do konce zabere 40 minut, po Canada Line jedete asi 25 minut.
Sky Train Vancouver - žlutá: Expo Line, tmavě modrá (souběžně se žlutou): Millenium Line, bledě modrá: Canada Line
Linky Sky Train nejsou vybudovány jako klasické metro. Jsou konstruovány jak pro podpovrchovou, tak i povrchovou dopravu. Vlaky tak většinou jedou po betonových mostech, cestujícím se tak naskýtá mnohdy velmi zajímavý výhled na město.
Cestou na letiště si pak můžete vychutnat přejezd přes Sky Bridge, 616 metrů dlouhý most přes řeku Fraser.
A cena přepravy? Není drahá. Sedm až devět kanadských dolarů (asi 170 korun) za celodenní pas, dva až tři dolary pro jednotlivou jízdu.
