"Je to suprová věc, nádhera," rozléhá se davem v okolí Lam Parku poblíž Granvillského mostu.
Na místo cíle předposledního dne nejdelší olympijské štafety v historii přicházíme hodinu a půl před očekávaným finišem posledního člena.
Ale park je už v obležení domácích i turistů. Spořádaně se rovnají k zábranám a ti, kteří se chystají probdít noc při hudební megashow, trpělivě čekají na důkladnou kontrolu u vstupu do areálu.
Každý chce být u toho.
"Chceme tu pochodeň vidět. Vždyť je to možná jednou za život," říká mi pětadvacetiletá Jessica.
Přestože ve Vancouveru od rána prší, na večerní vyvrcholení se počasí jako zázrakem uklidní. "Ale déšť nám nevadí. Jsme na něj zvyklí," uklidňuje vedle stojící Mark, který sem přišel se svou dcerou.
V centru oslav duní bubny a hlasitá hudba, moderátor neustále burcuje fanoušky. "Go, Canada. Go," rozléhá se. Lidé skandují. Čekání jim nevadí. "Are you ready to celebrate? (Jste připraveni slavit?)" "Ano," odpovídá dav a mává vlaječkami.
Štafeta minulý týden dorazila po téměř 45 tisících kilometrů do Whistleru, nyní se jí už dva dny kochají obyvatelé Vancouveru - hlavního centra letošního sportovního dění.
Těsně před osmou hodinou večerní se na deset tisíc fanoušků dočká.
V bílém oděný člen štafety běží pomalu. Vlastně jde. Mává na všechny strany, blesky foťáků nestíhají.
Ale kolem nás se vlastně jen mihne. "To je všechno, můžeme jít," usmívá se Mark. Kvůli několika sekundám tu prostál hodiny. "Nevadí. Vždyť to bylo pěkný, ne?"
Oheň si to mezitím peláší do areálu. Posledním členem čtvrteční štafety je Chris Wilson - kanadský wrestler, který startoval na olympijských hrách v Barceloně 1992.
Dav šílí. Začíná ohňostroj, Kanaďané zpívají státní hymnu.
Jdeme natáčet anketu. Zničehonic se vedle stojící mladík ptá: "Vy jste Češi?" Češtinou s anglickým přízvukem. "Já jsem Mirek," ochotně se představuje. Rodilý Pražák, který zde už rok studuje turismus, si pompézní show užívá. "Je to velký, hodně velký. Tohle mi určitě dojde až za pár let," svěřuje se.
Program tu je naplánovaný hodně dlouho přes půlnoc. Jdeme na hotel. "Kluci, tak si to tady hlavně užijte," loučí se Mirek a vrhá se do víru oslav.