Hrob svaté Anežky České se již několik staletí považuje za ztracený a existuje několik teorií o tom, kde by se ostatky světice mohly nacházet. Jedním z těchto míst je i kostel sv. Haštala, kde předběžné radarové průzkumy podzemí skutečně potvrdily objekty, které by mohly být s hrobem Anežky České totožné.
Zda se tu pod zemí skutečně skrývají staletí ztracené ostatky světice, by mohlo být jasnější na přelomu února a března, kdy se prostor v blízkosti oltáře otevře a archeologicky prozkoumá.
Ostatky ve sv. haštaloviTeorii o tom, že by se v kostele sv. Haštala mohly ostatky nacházet, zveřejnili jako první restaurátoři z nedalekého ateliéru. Opírali se mimo jiné o svědectví řádové sestry Anny Koláčkové z Kroměříže a o slibné výsledky prvního radarového měření místa, které sestra označila. |
"Pod dlažbou by se měla nacházet deska s parametry náhrobního kamene a pod ní by měl být další objekt, který by mohl být tím, co hledáme," popsal Leo Vrazl, který na místě prováděl radarové šetření.
Tajemný předmět
Zatím se podle něj nedá mluvit o rakvi, nebo truhle s ostatky. Jisté ale je, že radar odhalil pravidelný předmět padesát centimetrů dlouhý, padesát centimetrů široký a třicet centimetrů vysoký, který by skutečně schráně s ostatky mohl odpovídat.
Dříve se podle Vrzala uvažovalo, že by ostatky mohly ležet přímo pod podestou oltáře. Žádné další měření ale tuto domněnku nepotvrdilo, ukázalo však zhruba o metr dál směrem nalevo.
Průzkum už minulý týden posvětili pražští památkáři, dříve k němu svolil také pražský arcibiskup Miloslav Vlk. "Abychom předešli dalším spekulacím ohledně hrobu české světice, chceme, aby co nejdřív došlo k odkryvu několika částí podlahy," řekl již dříve Vladimír Kelnar z týnské farnosti, pod kterou sv. Haštal spadá.
Kdo byla Anežka ČeskáSvatá Anežka Česká ( kolem r. 1211 – 6. března 1282) byla nejmladší dcerou českého krále Přemysla Otakara I. a sestrou Václava I. Společně s ním v Praze založila špitál sv. Františka. Později vstoupila do nového kláštera klarisek, kterého se stala představenou. Podílela se také na založení mužského rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. O kanonizaci Anežky České usilovala už Eliška Přemyslovna a později i Karel IV.. Neúspěšně. Teprve roku 1874 byla Anežka, jejíž tvář dnes zdobí papírové padesátikoruny, prohlášena za blahoslavenou a 12. listopadu 1989 ji papež Jan Pavel II. svatořečil. |