Z Londýna do New Yorku za 37 hodin. Hotelovou vzducholodí už v roce 2015

  • 65
Představte si, že sedíte v baru ve 265 metrů vysokém hotelu a přitom se vznášíte tisíce metrů nad zemí. Toto je vize britských konstruktérů, kteří navrhli unikátní létající hotel poháněný solární a vodíkovou energií. První zábavní let by se mohl uskutečnit už v roce 2015.

Futuristický projekt Aircruise firmy SeymourPowell propojuje vlastnosti vzducholodi a luxusního hotelu.

Obří vertikální konstrukce, která je schopná vznést se až do výšky zhruba 3650 metrů, se bude pohybovat rychlostí 100 až 150 kilometrů za hodinu. Cesta z Londýna do New Yorku tak bude trvat 37 hodin, trasu z Los Angeles do čínské Šanghaje překoná hotelová vzducholoď za zhruba 90 hodin.

"Náš projekt Aircruise, nabízející příjemný a pohodlný způsob přepravy, osloví ty cestující, pro které je důležitější samotná cesta než pouhý přesun z místa A do místa B," uvedl Nick Talbot, kreativní ředitel společnosti SeymourPowell. "Budoucnost luxusního cestování podle nás nemůže reprezentovat jen prostorově omezená, palivově náročná a často stresující letadlová doprava," dodal.

Hotelová vzducholoď Aircruise - vizualizace

Sto cestujících na palubě

V hotelové vzducholodi Aircruise se bude moci najednou přepravit maximálně sto cestujících hostů. K dispozici má být bar, salonek, čtyři dvojpodlažní apartmány a pět menších jednopatrových, a také jeden luxusní střešní byt.

Na palubě bude na směny sloužit šestičlenná posádka včetně dvou leteckých inženýrů, o hosty se pak bude starat dalších 14 zaměstnanců.

Hotelová vzducholoď Aircruise - vizualizaceHotelová vzducholoď Aircruise - vizualizace

Společenská místnost

Luxusní a zároveň ekologický dopravní prostředek

Aircruise je nyní ve fázi studií a vizualizací, konstruktéři již ale vytvořili poměrně detailní projektovou dokumentaci.

Vzducholoď, vysokou 265 metrů, bude nadnášet vodík, nejlehčí ze všech plynů. Jeho velké palivové články pak budou navíc zásobovat palubu energií a vodou.

Hotelová vzducholoď Aircruise - vizualizace

Kuchyň apartmánu

Hlavní konstrukci tvoří osm vertikálních kompozitových nosníků, jež podpírají hlavní plášť, složený ze čtyř komor. Ten pojme 330 000 m3 vodíku, který vyvine vztlak 396 tun. Na této základní konstrukci jsou pak zavěšena jednotlivá patra stavby.

Všechny komory pláště obsahují speciální, samotěsnící nadnášecí vaky, které minimalizují riziko protržení pláště a zajišťují schopnost letu i v případě jeho vážného poškození. Před bouřkami a špatnými povětrnostními podmínkami chrání vzdušné plavidlo ultramoderní meteorologický radar a další jemné technologie určené k předpovědi počasí, které případně doporučí změnu dráhy letu.

odhadovaná hmotnost

  • nosná konstrukce, plášť a veškeré technologie: 270 t (podobně jako prázdný Airbus A380 super jumbo)
  • potravinové zásoby, voda apod.: 20 t
  • cestující (cca 100): 16 t
  • posádka a personál, zhruba 20 lidí: 6 t
  • vybavení baru a společenských prostor: 15 t
  • 4 mezonetové apartmány po 5 tunách každý: celkem 20 t
  • střešní byt: 12 tun
  • 5 menších apartmánů po 4 tunách: 20 t
  • CELKEM: 378 t

Energie pro palubní systémy a pohon nízkorychlostních kompresorů ve střední části lodi se získává primárně z vodíkových palivových článků, další se pak generuje z ohebných solárních panelů umístěných na vrchní části pláště.

Díky vodíkovému a solárnímu pohonu bude Aircruise ekologickým dopravním prostředkem, uvedl Sejung Min Kim, projektový manažér firmy Samsung C&T, která se podílí na vývoji technologií Aircruise. "Tohle byl pro nás projekt snů. V době, kdy ekologické dopady staveb jsou jednou z klíčových otázek současné architektury, máme možnost dokázat, že udržitelné stavby se dají kombinovat s novým, odvážným i luxusním životním stylem," vysvětlil Min Kim.

Hotelová vzducholoď Aircruise - vizualizace

Vodík, nebo helium?

Některé zájemce o vzducholodě a zeppeliny možná překvapí, že Aircruise bude plněná hořlavým vodíkem, s čímž bývaly v minulosti špatné zkušenosti. Konec éry velkých dopravních vzdušných plavidel přišel 6. května 1937 s katastrofou obří německé vzducholodi Hindenburg, při níž zahynulo 36 lidí. Veškerá vzdušná plavidla byla poté na dlouhá léta plněna výhradně nehořlavým heliem.

Dnes se ale už zase vodík vrací. "Moderní technologie a materiály pokročily natolik, že se dnes vodík začal zase běžně používat," uvedl balonista Tomáš Stejskal, který provozuje web balon.cz. "Nové materiály dnes už nevyvíjejí statickou elektřinu. Vodík oproti heliu navíc mnohem víc unese a je i podstatně levnější," vysvětlil odborník s tím, že i balony se dnes opět začaly plnit vodíkem.

Hotelová vzducholoď Aircruise - vizualizace