Jumping: vyskákejte se ze špatné nálady i přebytečných kil

Vytrvalé skákání, posilování svalů, o kterých ani nevíte, že je máte, a hlavně zábava. To je jumping, skákání na malých trampolínách. Sport, při němž vypotíte litry vody, si získává čím dál víc fanoušků. A bavit bude každého, kdo si rád dává pořádně do těla.

"Jumping je tím pravým sportem pro toho, kdo chce zhubnout. Střídá rychlé sprinty, pomalejší skoky i silové prvky, celá hodina končí posilováním břicha a strečinkem," popisuje Milan Hybner, instruktor jumpingu z pražského Fanatic Studia.

Kromě toho po celou dobu skákání posilujete hluboké zádové i břišní svaly, což vede ke správnému držení těla. Balanční cviky na měkké trampolíně jsou namáhavější než na pevné zemi, zároveň ale o hodně zábavnější.

"Jumping mě opravdu chytil už asi po dvou hodinách. Vyblbnu se, a přitom je to namáhavý sport a odcházím nabitá energií," říká Michaela, jedna z návštěvnic fitness centra. "Mám jistotu, že se pořádně vybiju, navíc se nemusím soustředit na nějaké komplikované sestavy jako v aerobiku," přikyvuje další.

Kam na jumping?

Jumping center, tedy středisek s akreditací na hodiny tohoto sportu, je v Česku asi šedesát. Jejich seznam najdete zde.

Cena hodiny jumpingu se pohybuje od 80 do 150 korun, vyjde vás tedy přibližně stejně jako lekce aerobiku.

A co si vzít na sebe? Základem je pevná aerobiková obuv, která vám udrží nohu na místě. I se zbytkem oděvu si vystačíte s aerobikovou výbavou - vhodné jsou legíny nebo kraťasy a tričko.

Fanoušci jumpingu si ho pochvalují také proto, že hodiny nejsou stereotypní. "Na první pohled se to může zdát, ale skoků a cviků je ohromné množství, každý trenér navíc pojímá hodinu jinak. Někdo je spíše silový a hodně posiluje, jiný zase neúnavně skáče, takže z člověka pot jen stříká," doplňuje další návštěvnice Lenka.

Na rozdíl od aerobiku, kde pokud nestíháte tempo nebo nezvládáte choreografii, smetou vás ostatní cvičenci, máte na jumpingu svou vlastní plochu, trampolínku v průměru kolem metru, do které vám nikdo nepoleze.

Na ní pak máte prostor pro skoky všeho druhu. V repertoáru jsou jak jednoduché skoky snožmo, běh nebo odskoky, tak i náročnější předkopávání nebo delší skákání na jedné noze. Cílem ale není vyskočit co nejvýš, právě naopak. Tělo by mělo zůstat v přibližně stejné výšce, zato nohy musí vší silou dupat. Měkké dopady odlehčí klouby, takže se nemusíte bát problémů s koleny.

K jumpingu je však nutné mít pořádnou obuv. Pokud budete cvičit bez bot, můžete si vymknout kotník, vykloubit prsty u nohou nebo třeba strhnout nehet. V případě zranění se obraťte na dané fitness-centrum, které by mělo mít zřízené pojištění.

Při skákání se snad každý vrátí do dětských let, kdy se těšil na každou možnost vyblbnout se na trampolíně. Přitom si ale dáváte pořádně do těla, za hodinu jumpingu spálíte až 1 500 kJ, zlepšíte kondici a vytvarujete postavu. A to v porovnání s ostatními sporty za poměrně krátkou dobu.

První úspěchy na sobě uvidíte už po několika lekcích, kdy se přestanete zadýchávat při chůzi do schodů nebo při dobíhání tramvaje. Když vytrváte, můžete navíc velmi brzy začít shánět nové kalhoty, ty staré už na vás budou plandat.

Kde se vzal jumping?

I přes anglické jméno se jumping zrodil v hlavách českých sportovců. V roce 2000 ho "vymysleli" Jana Svobodová a Tomáš Buriánek.

"Když jsme jumping vymýšleli, vycházeli jsme z vlastních zkušeností se sportem. Cílem bylo vymyslet takové cvičení, které je zábavné, ale také se u něj pořádně zapotíte. Trampolínka se stala ideálním prostředkem pro naše záměry," vysvětluje Svobodová.

Zdroj: www.jumping.cz