Hasiči lovili pod mostem kolegy ve skafandrech, házeli jim hadice, aby se chytili a oni je mohli vytáhnout.
"V případě, že je člověk dál od břehu, tak použijeme část nastavovacího žebříku," popsal velitel hasičského družstva Marek Schober. Žebřík rozloží váhu hasiče, aby se pod led také neprobořil, a dostal se k tonoucímu; použije se zároveň jako nosítka.
Při dnešním nácviku měli všichni hasiči na sobě neopreny. V případě reálného zásahu jsou ale připraveni do vody skočit i v běžném hasičském oděvu. "Pak jde do zásahu jen ten, u něhož jsme si jisti, že na to fyzicky má," upozornil Schober.
Statistiku o tom, kolik lidí se probořilo do ledu, hasiči podle mluvčí Pavlíny Adamcové nevedou. Loni jejich potápěči vyjížděli třiadvacetkrát. "Ale vyjíždějí i běžné stanice, takže to číslo bude mnohem vyšší," řekla.
Hlavně technické zásahy
Podle ní je současný hasič především záchranář, který pomáhá ve všech možných situacích. Nejvíc mají dnes hasiči takzvaných technických zásahů, čili případů, kdy pomáhají při autonehodách nebo vyprošťují lidi z uzavřených prostor a výtahů. Počítá se mezi ně ale například i odstraňování rampouchů a sněhu ze střech.
V Praze bývají větší požáry, kdy hoří například byty, zhruba jednou denně, řekla Adamcová. Asi pětkrát za den také hasiči vyjíždějí k hořícím kontejnerům. "Požár kontejneru je pro hasiče 'čučka'. Takový malý požár, kdy přijedou, uhasí a odjedou," řekla.
