Až do osudných teroristických útoků, při nichž zemřelo přes tři tisíce lidí, se Britové a Američané drželi sankcí. Atentáty ale "dramaticky změnily" pohled Londýna na riziko, jaké představoval tehdejší irácký režim, prohlásil Blair při slyšení, které vysílají takřka všechna britská média v přímém přenosu.
Se samotným terorem z 11. září přitom neměl Saddám Husajn nic společného. "Uvědomili jsme si, že v této záležitosti nemůžeme podstupovat žádné riziko," zdůraznil Blair. Připomněl, co by se stalo, kdyby se teroristé dostali ke zbraním hromadného ničení.
"Dostali jsme radu, že tito lidé by použili chemické, biologické nebo jaderné zbraně, kdyby se k nim mohli dostat. To zcela změnilo naše vyhodnocení bezpečnostních rizik."
Demonstranti v Londýně protestují proti válce v Iráku před místem dnešního výslechu bývalého britského premiéra Tonyho Blaira (29. ledna 2010)
Expremiér se hned po invazi ocitl pod těžkou palbou kritiků války - vinili ho z dezinformací a ignorování námitek proti legálnosti války. Blair v pátek zdůraznil, že na základě informací, které tehdy měla Downing street 10 k dispozici, nebylo pochyb, že Husajn pokračuje ve vývoji zbraní hromadného ničení. Uznal, že "věci vypadaly jinak" poté, co se žádné zbraně hromadného ničení nenašly.
"Musel jsem učinit rozhodnutí - s ohledem na Saddámovu historii, jeho použití chemických zbraní, fakt, že nechal zavraždit milion lidí, desetileté porušování rezolucí OSN. Mohli jsme riskovat, že tento muž začne reorganizovat svůj zbrojní program? Věřil jsem, že ne," vysvětloval Blair, proč vyslal v roce 2003 do Iráku 46 tisíc britských vojáků.
Británie ve válceLondýn se v roce 2003, i přes výhrady mnoha Britů, přidal na stranu USA a zavelel britským vojákům k invazi do Iráku. Důvodem byly obavy ze zbraní hromadného ničení, ty se však v zemi nikdy nenašly. V bojích nakonec zahynulo 179 Britů (kupříkladu USA přišly o více než 4 100 vojáků a v konfliktu zahynuly desetitisíce Iráčanů). V dubnu 2009 Britové svou misi ukončili. |
Zároveň odmítl uzavření tajné dohody o invazi do Iráku s americkým prezidentem Georgem Bushem na soukromé schůzce už v roce 2002. Na tom, co řekl, nebylo prý nic tajného. "Jediný slib, který jsem dal, a dal jsem ho otevřeně, byl závazek řešit Saddáma."
Během svého svědectví zdůraznil, že považuje Husajnovo svržení za správné a rozhodl by se nyní stejně.
Vystoupení někdejšího ministerského předsedy provázel mimořádný zájem veřejnosti. Zhruba o šedesátku míst pro veřejnost se muselo losovat, zasedli v nich i pozůstalí po některých ze 179 britských vojáků, kteří přišli v Iráku o život.
Před londýnským konferenčním centrem, kde už několik týdnů odpovídají na otázky Chilcotovy vyšetřovací komise britští činitelé a pracovníci bezpečnostních služeb, se od rána shromážďovali odpůrci války.
Měli slogany jako "Zavřete Tonyho" nebo "Bliar" (slovní hříčka, která kombinuje jméno premiéra se slovem "liar", tedy "lhář", pozn. red.). Blair se nicméně demonstrantům vyhnul, píše deník The Times. Do budovy přišel zadním vchodem, kam dnes nemá veřejnost přístup.
Není to soud a bývalý premiér pouze podává svědectví, upozornil hned na začátku dnešního slyšení předseda vyšetřovacího výboru John Chilcot.
Byla invaze do Iráku legální?Na to se v Británii snaží přijít speciální komise |
Blairovu vystoupení předcházelo dramatické slyšení někdejšího hlavního právního poradce ministerstva zahraničí Michaela Wooda a jeho zástupkyně Elizabeth Wilmshurstové. Podle nich byla invaze ilegální a porušovala mezinárodní právo.
Opačného názoru byl po dlouhém váhání tehdejší generální prokurátor Peter Goldsmith, který ale legalitu invaze podpořil až těsně před jejím vypuknutím. - čtěte O legalitě války v Iráku mě přesvědčili Američané, uvedl britský prokurátor
|