Opencard i Sazka se přitom v posledních měsících staly synonymem pro problémy. Karta Pražana za horentní náklady nepřinesla zatím zisk a neumí vše, co se slibovalo. Sazka zase splácí nákladnou halu v pražských Vysočanech a má méně peněz na výplaty sportovním svazům. Další příjmy z už instalovaných terminálů by se jí hodily.
KDO UŽ PROVĚŘOVAL OPENCARD1. audit - zadal první náměstek primátora Rudolf Blažek u společnosti Nexia. Ukázalo se, že náklady na projekt jsou 888 milionů korun, výnosy zatím nula. |
A Praha už podle listu na nabídku reagovala. Chce jednat dál, až skončí všechny audity. A to se děje právě v těchto dnech. V úterý další ze závěrů konstatoval, že při zadávání veřejných zakázek kolem Opencard nedošlo k porušení zákona. - více o třetím auditu čtěte zde
HN počítají, že v případě dohody se sázkovou společností by lidé mohli kartu dobíjet v 700 terminálech v Praze a možná i v devíti stech přístrojích v celých středních Čechách.
Jak vysoký poplatek za každý kontakt s kartou by Sazka chtěla, zatím není jasné. "Cenovou rozvahu máme, ale zveřejňovat ji zatím nebudeme," řekl novinám Zdeněk Zikmund.
Kromě Sazky se uvažuje také o spolupráci s bankami. Podle auditorů by ztrátovému projektu pomohlo to, že Pražané očipovaným plastovým obdélníčkem začnou platit jako elektronickou peněženkou. - čtěte Druhý audit: kartu Opencard zachrání pouze to, že se s ní začne platit
Pak by bylo možné pomocí Opencard také vsázet a dobíjet kredit mobilního telefonu u terminálů Sazky nebo třeba kupovat vstupenky. Lidé zatím kartu většinou používají jen jako tramvajenku. Z peněženky ji tak vytáhnou, jen když je kontroluje revizor nebo když si dobíjejí jízdné.
Proti nápadu na rozšíření funkcí do hazardní sféry se hned ozvala opoziční pražská ČSSD. "Na jedné straně zastupitelstvo bojuje proti hazardu na území Prahy a na druhé straně by umožnilo prostřednictvím karty Opencard zúčastňovat se hazardních her," pozastavil se sociálnědemokratický zastupitel Karel Březina.
opencardKartu Opencard vlastní asi 350 tisíc lidí. Slouží obyvatelům Prahy především jako tramvajenka a průkazka do knihovny. Je s ní také možné platit parkovné nebo zjišťovat, jakých přestupků se řidiči na území města dopustili. Magistrát ale sliboval více služeb, třeba elektronickou peněženku nebo vstupenku do zoo. Problémem je také to, že majitelem veškerých licencí k systému je pouze firma Haguess a Praha má tyto licence pouze propůjčené. Zároveň je nákladné, že město platí licenční poplatky za každou zaevidovanou kartu, tedy i za karty, které nejsou využívány. Počítalo se se 750 tisíci nebo dokonce milionem uživatelů. |
