Alí Hasan Madžíd si vyslechl ortel smrti hned čtyřikrát - nejprve ho soud poslal na šibenici v roce 2007 za účast na genocidě Kurdů v roce 1988, při operaci nazvané Anfál (Kořist) zemřelo 180 tisíc lidí.
Další dva tresty smrti se týkaly zásahů proti šíitům z let 1991 a 1999. V prvním případě byl zodpovědný jako ministr vnitra za zásah proti šiítskému povstání po válce v Perském zálivu, který připravil o život 100 tisíc šiítů. Ve druhém případě nechal krvavě potlačit další vzbouření šíitů.
Před týdnem nad ním vynesl soud nejvyšší trest počtvrté, a to za chemický útok z roku 1988 ve městě Halabdža, při kterém zahynulo přibližně pět tisíc Kurdů, hlavně žen a dětí. Právě tímto zločinem si vysloužil Madžíd svou přezdívku. Jednotky použily při zabíjení například yperit.
Alí svých činů nelitoval. "Byl jsem to já, kdo nařídil srovnat ty vesnice se zemí a vysídlit jejich obyvatele. Nebudu se za to obhajovat a nebudu se omlouvat. Neudělal jsem žádnou chybu," uvedl už dříve v souvislosti s operací Anfál.
Populistický krok před volbami?
Popravu obávaného Saddámova bratrance přijali radostně především příslušníci kurdské menšiny. "Ztratil jsem při chemických útocích otce a můj bratr stále trpí na následky zranění. Jsem rád, že byl konečně popraven," citovala ČTK jednoho z kurdských aktivistů z provincie Sulajmáníja na severu země.
Někteří Kurdové označili načasování popravy za populistický krok před nadcházejícími parlamentními volbami. Přesto jsou spokojeni, protože byla provedena. "Lepší pozdě než nikdy," říkají.
Madžídovu popravu uvítali také šíité žijící převážně na jihu země. "Je nám líto, že to tak dlouho trvalo, je to ale velké vítězství, které otvírá cestu spravedlnosti," uvedl tiskový mluvčí Nejvyššího islámského iráckého shromáždění, které je druhou největší šíitskou stranou v zemi, uvedla ČTK.
Američtí vojáci ho dopadli v srpnu 2003, několik měsíců po zahájení spojenecké invaze do Iráku. "Poprava na Alím Hasanovi Madžídovi byla vykonána," potvrdil v pondělí mluvčí irácké vlády Alí Dabbagh.
Dabbah ve svém prohlášení upozornil, že se Madžíd nestal během popravy terčem slovního napadení, tak jak se to stalo v případě jeho vzdáleného bratrance - Saddáma Husajna v prosinci 2006.
Ten si před oběšením vyslechl nadávky popravčí čety a drastické video s jeho popravou se později objevilo na internetu. - více o popravě bývalého iráckého diktátora čtěte zde
Madžídovu popravu vláda oznámila krátce poté, co na třech místech metropole Iráku zaútočili sebevražední atentátníci. Exploze zabily v Bagdádu nejméně 36 lidí. Není jasné, zda atentáty souvisejí s popravou, uvedla agentura AP. - čtěte Bagdádem otřásla série výbuchů
Chemický AlíMadžíd se narodil v roce 1941, je vzdáleným bratrancem Saddáma Husajna. Pocházel z chudé rodiny, jeho rychlý vzestup nahoru odstartoval poté, co se v roce 1968 dostala k moci Saddámova strana Baas. USA považovaly Madžída za jednoho z nejbrutálnějších mužů Husajnova režimu. Nechvalně proslul hlavně koncem 80. let, kdy byl pověřen správou severoiráckého Kurdistánu. Bezohledně přitom potlačil kurdské povstání za autonomii - vojenské síly měly podle jeho rozkazů "zničit všechny lidské bytosti i zvířata" v těchto oblastech. Zastával post ministra obrany i vnitra. Podle některých údajů v 70. letech působil jako vojenský přidělenec na iráckém velvyslanectví v Praze. Zdroj: ČTK |
