Připustíte, že vaše smíření s Mirkem Topolánkem před kamerami, které jste tento týden předvedli, bylo tak trochu divadlo pro veřejnost, jen proto, abyste neohrožovali volební výsledek strany?
Kdyby to bylo divadlo pro veřejnost, tak divadlo se dělá proto, aby se lidé zasmáli a pobavili a nemá to hlubší cíl. Ale my máme hlubší cíl. Víme, že volební preference ODS dnes nejsou nic moc, že chceme-li volby vyhrát, musí se něco změnit. ODS musí přesvědčit veřejnost, že je tou stranou, která má právo šanci vést zemi a vyvést ji z krize.
Vsadil byste si na vítězství ODS ve volbách?
Nesázím se ze zásady. Asi jen dvakrát jsem to porušil a nejsem si jist, že jsem udělal dobře. Věřím ve volební vítězství ODS, určitě věřím ve vítězství ODS v Praze. Teď je důležité, aby to vítězství bylo takové, že nám umožní sestavit nějakou rozumnou vládu.
Čím můžete přesvědčit Pražany, aby šli volit vaši stranu a neutekli třeba k nové straně TOP 09 a nevolili Karla Schwarzenberga?
Pražská ODS vždycky volby vyhrála. Někdy hodně přesvědčivě, někdy relativně málo přesvědčivě. V roce 2006 jsme vyhráli tak, že poslanců ODS za Prahu je více, než má celý klub KDU-ČSL nebo Strany zelených, jako koaličních partnerů. Přesto to nestačilo, aby ODS mohla udělat majoritní vládu. Co uděláme? Musíme být přesvědčiví a nesmíme se hádat. Proto tedy to takové, jak jste říkal, divadelní symbolické smíření před kamerami mezi Topolánkem a Bémem. Rozhádané, nejednotné straně nikdo nemůže věřit. Za druhé musíme být schopni veřejnosti vysvětlit některé problematické projekty a kauzy, které se objevily ve sdělovacích prostředcích a skrze ně ODS dostává neuvěřitelným způsobem na frak, jako je například karta Pražana, což je historicky skvělý projekt, ojedinělý svým nastavením...
Velmi předražený a neprůhledný.
To říkáte vy. Ve skutečnosti se dnes ukazuje, že je srovnatelný s jinými projekty. Takže je to částečně velmi nafouknutá bublina. Na druhou stranu určité problémy existují a nám nezbývá, než jeden po druhém odstranit a veřejnost přesvědčit, že je nejen dobrý, smysluplný, ale ještě k tomu efektivní, ekonomicky obhajitelný.
Kdo kritizuje Opencard, měl by o tom něco vědět
Neuvažoval jste nebo neuvažujete v souvislosti s projektem Opencard o rezignaci? Vyzvali vás k tomu třeba lidovci.
Výkřik - mně se ani nechce nazvat to výrokem - Cyrila Svobody považuji za takovou zběsilou ukázku politické nekulturnosti, že od člověka, jako je on, mě to překvapilo. Také jsem mu napsal veřejný dopis. Nepochybně se s ním setkám. Nabídl jsem mu, že chce-li se něco o tom projektu dozvědět, že mu nabízím dokumenty, fakta... Kritizovat můžeme leccos, ale měli bychom to dělat s vědomím, že víme, o čem mluvíme.
Víte, kdo je vlastníkem Haguess, která vydělává na projektu Opencard?
Nevím, stejně jako nevím, kdo je vlastníkem řady jiných společností, které dostávají nejenom pražské, ale i jiné veřejné zakázky. A jestli o tom nevíte, tak už dvacet let nežijeme v komunistické společnosti, kde určitá vlastnická struktura byla klíčem, abychom posuzovali, jestli je správná nebo ne. Když něco patřilo straně, bylo to v pořádku. Když něco patřilo nějakému kulakovi, tak to v pořádku nebylo. Podle českých zákonů nemám já ani vy právo ve svobodné, demokratické společnosti dělit firmy na lepší a horší. Je jedno, jestli je něco společností s ručením omezeným s jasnou vlastnickou strukturou, nebo jestli je to postavené na akciích na doručitele, kdy do toho nevidíte. Při zadání veřejné zakázky nemáte právo nikoho z ní vyloučit. To že Cyril Svoboda přichází s takzvaným nápadem, že by se tento druh skrytého vlastnictví...
...to není nápad pouze pana Svobody. To je snaha několika stran, které chtějí zakázat anonymní akcie na majitele. Podporoval byste takový návrh?
Výborně. Ano, takovýto návrh bych podporoval. A pokud se stanu poslancem, budu ho podporovat.
Požádáte společnost Haguess, aby zveřejnila, kdo je jejím vlastníkem?
Ano, už jsem to udělal. Požádal jsem ji, aby odkryla svou vlastnickou strukturu. Bude záležet na ní, jestli to učiní nebo ne. V tuto chvíli ale 95 procent mé aktivity je směřováno na kvalitu smluvních vztahů a jejich výhodnost pro hlavní město a jen z pěti procent se zajímám o to, jaká je vlastnická struktura té či oné firmy.
Mé dovolené nikdo nesponzoruje. Ani letos
Jaké jsou vaše osobní a politické ambice? Vy jste si už splnil svůj sen, pochlubil jste se v televizi, že jste zdolal nejvyšší hory na každém kontinentu, už i na Antarktidě...
Vy mě překvapujete. Nepamatuji si, že bych se chlubil splněním nějakého svého osobního snu. O svých snech, ať už jsou osobní nebo politické, ve sdělovacích prostředcích nemluvím, naopak jsem za to kritizován, že primátor odjel na čtrnáct dní na nějakou dovolenou. Když vy odjedete na dovolenou, neštěkne po vás ani pes a je to tak dobře...
Nejsem jako vy voleným politikem.
To je úplně jedno. Vaše dovolená, stejně jako moje dovolená, je čistě privátní záležitostí. Vy si jedete na dovolenou za vaše finanční prostředky, stejně tak jako já jedu za své vlastní uspořené prostředky.
Takže i na Antarktidě jste byl jen za své peníze?
O své dovolené s vámi, ani s nikým jiným nebudu mluvit, protože to je soukromá záležitost každého z nás. O svých radostech se budu dělit se svými blízkými, se svou rodinou, takže když dovolíte, mohu říci, že jsem nikdy na žádnou dovolenou nejel za žádné jiné prostředky, než za ty, které jsem si sám ušetřil. Někdo chodí do hospody, jiný si kupuje auta, obrazy a já mám tu vášeň, že jezdím na hory.
Celé jste si to tedy zaplatil sám a nikdo vám to nesponzoroval?
Ještě jednou. Nikdy jsem nejel na žádnou dovolenou za jiné prostředky, než které jsem si ušetřil. I teď v zimě.
Velká koalice je možná, ale jen jako krizový scénář
Jaký vrchol chcete zdolat v politice? Jak vidíte svou pozici v ODS a kam byste se v ní chtěl dostat?
Politiku můžete vnímat jako brutální kolbiště, kdo s koho, kdo výš, nebo také můžete vnímat politiku jako časoprostor, kde se střetávají vize, programy, představy o tom, jak má být řízena země, Evropa či svět. A pokud vnímáte politiku jako to druhé, tak si musíte uvědomit, že sám nic nedokážete. Politika je týmovou záležitostí. Já jsem se nikdy netajil tím, že patřím k té kategorii lidí, kteří mají nějakou vizi a a také jsem se jí snažil nabídnout ODS na předloňském kongresu. Dodnes toho nelituji. Souboj byl - aspoň z mé strany - naprosto korektní. Vracím se k tomu proto, že jsem tehdy učinil krok, který byl směrem k celorepublikové velké politice, a činím ho i teď, když jsem se rozhodl, že zkusím obstát ve volbách do Poslanecké sněmovny.
Topolánek jasně řekl, že když ODS prohraje, končí. Ucházel byste se pak znovu o post předsedy ODS?
Jsme asi dva měsíce po nevolebním kongresu ODS a asi rok, deset měsíců, od volebního kongresu. V tuto chvíli říkat, jestli se budu ucházet, mě nezajímá. Politik musí mít dlouhodobé vize, ale to nejsou osobní ambice k dosažení nějakého vrcholu nebo nějaké funkce.
Je podle vás po volbách možná velká koalice s ČSSD?
Můj dlouhodobý konzistentní názor je, že velké koalice jsou možným politickým řešením, ale pouze a jenom v krizových scénářích.
