Londýnská výstava představuje zcela neznámého Vincenta van Gogha

  • 0
Mimořádný zájem vzbuzuje výstava Vincenta van Gogha, kterou uspořádala londýnská Royal Academy of Arts. Prezentuje nejen slavná plátna a kresby, ale také dopisy, které podle organizátorů výstavy tvoří van Goghův další "autoportrét" a ukazují tohoto tragického génia především jako soustředěného a cílevědomého umělce.

Výstava nazvaná Skutečný van Gogh: Umělec a jeho dopisy je největší výstavou holandského postimpresionisty v Británii za posledních 40 let. Zahrnuje 65 pláten, 30 kreseb a skoro 40 z několika set dopisů, které psal především svému mladšímu bratru Theovi, ale také přátelům mezi malíři, Paulu Gauguinovi nebo Emilu Bernardovi.

Van Gogh se narodil v roce 1853 v holandském Groot-Zundertu a malování se začal naplno věnovat až ve svých 27 letech. Jeho desetiletá kariéra skončila o deset let později v roce 1890 ve francouzském městečku Auvers-sur-Oise, kde spáchal sebevraždu.

z londýnské výstavy Skutečný Vincent van Gogh

Za toto krátké období namaloval přes 800 pláten a na 1200 kreseb. Se stejným zaujetím a energií ale také psal dopisy, kterých se zachovalo kolem 900. Veřejnosti jsou přístupné jen zřídka, protože jsou velmi křehké a hned po londýnské výstavě se vrátí do klimatizovaných depozitářů.

Podle autorů výstavy dopisy vyvracejí všeobecně zažitou představu o van Goghovi jako o nevyzpytatelném géniovi, který tvořil rychle a impulzivně, o němž lidé hlavně vědí, že si uřízl ucho a byl nějaký čas v ústavu pro choromyslné.

Maloval sice rychle, ale dopisy ukazují, že rozhodně ne impulzivně a že žádný tah štětcem nebyl náhodný. Detailně v nich popisuje, jak se připravoval na jednotlivé obrazy, jak se snažil ovládnout perspektivu, barvy a malbu figur.z londýnské výstavy Skutečný Vincent van Gogh

V dopisech jsou často drobné kresby, z nichž při malování vycházel. V Londýně jsou tak současně vystaveny dopisy s kresbami i související oleje - například Cypřiše, Rozsévač, Vrba nebo Dostavník v Tarasconu. Kromě toho návštěvníci mohou obdivovat jeho autoportrét s malířskou paletou, Zátiší s talířem cibulí, známé obrazy židlí - van Gogha i Paula Gauguina -, Žlutý dům (kde v Arles na jihu Francie bydlel) nebo Arlesiánku, paní Ginouxovou.

Van Goghova plátna i velká část jeho dopisů zůstala v pozůstalosti jeho bratra Thea, který zemřel jen půl roku po něm, a o jejich zachování se zasloužila vdova po Theovi Johanna. I když van Goghova plátna začala být známá již brzy po jeho smrti, první dopisy vyšly až v roce 1914.

Podle organizátorů výstavy dosahují úrovně "velké literatury" díky originalitě úvah o umění, přírodě a literatuře, které ukazují, že byl nejen citlivý, odhodlaný a mimořádně pracovitý, ale také mimořádně inteligentní. Společně tyto dopisy vytvářejí další van Goghův autoportrét, tvrdí kurátoři výstavy.z výstavy Skutečný Vincent van Gogh (fotografie Vincenta van Gogha, vlevo, a jeho bratra Thea)

Velkou pozornost bude bezpochyby přitahovat dopis Theovi, který byl nalezen v jeho kapse v den, kdy se střelil z revolveru na poli u Auvers a o dva dny později zemřel. "Riskuji život pro své umění," napsal v něm van Gogh a děkoval bratrovi za dopis a za 50 franků, které mu poslal. Dopis doplňuje tužkou psaná Theova poznámka, že to je "dopis, který měl u sebe toho hrozného dne 27. července".

Výstava navazuje na loňské monumentální vydání van Goghových dopisů v šesti svazcích a třech jazycích (angličtině, holandštině a francouzštině, v níž napsal velkou část dopisů), které připravili badatelé z amsterdamského van Goghova muzea a nizozemské akademie věd. Současně byly dopisy zpřístupněny na internetu.

Výstava v Londýně potrvá od 23. ledna do 18. dubna.

,