Ačkoliv Češi právě nemilují různá nařízení a normy, současné počasí ukázalo, že se je vyplatí dodržovat nejen v případě sněhových oblastí. Stejně jako přicházejí desetileté či stoleté vody, občas hodně nasněží i tam, kde to nebývá zvykem. Normy s ním ale počítají.
Česká republika je rozdělena do osmi sněhových oblastí. Najdete je v normě ČSN-730035 Zatížení konstrukcí, konkrétně v části zabývající se zatížení sněhem. Tady zjistíte, že jednotlivé lokality se liší podle množství sněhu, které v nich může napadnout.
NA KOLIK PŘIJDOU SNĚHOVÉ ZÁBRANYProtisněhové háky |
"U těch nejpříznivějších se uvádí 70 kilogramů na metr čtvereční, naopak na horách se plánuje až 400 kilogramů sněhu na metr čtvereční," konstatuje Štěpán Lášek ze společnosti Lindab.
Konstrukce střech však musí být dimenzovaná na mnohem větší zatížení, než které uvádí sněhová mapa. Když tedy někteří odborníci doporučují shazovat sníh ze střech, jakmile jeho hmotnost dosahuje padesáti kilogramů na metr čtvereční, je to spíš opatrnost než nutnost.
A někdy při tom nadělat i víc škody než užitku, protože některé typy krytin se dají neopatrným zacházením s kovovou lopatou poškodit. Ale nejen zatížení sněhu je důležité. Při statických výpočtech je nutné počítat například i se zatížením konstrukcí větrem a podobně. Naopak není pravda, že čím menší sklon střechy, tím větší pravděpodobnost, že sníh střech poškodí.
Střecha bez problému
Současná kalamita nepředstavuje ani tak nebezpečí pro samotnou konstrukci střechy, jako pro vše kolem. Sníh a rampouchy hrozí lidem a strhnout s sebou mohou i samotné části střechy, například okapy.
Doporučuje se proto umístit na střechu protisněhové zábrany nebo alespoň takzvané protisněhové tašky. Měly by být zejména v oblastech s častější sněhovou nadílkou samozřejmostí.
VRSTVY SNĚHU NA STŘEŠE NARŮSTAJÍ. RADĚJI SI SVOJI ZÁVĚJ ZVAŽTE |
"Většina těchto výrobků se dá montovat dodatečně na hotovou střechu a na téměř všechny typy krytin," ujišťuje Lášek a zároveň varuje, že je třeba, aby byly všechny prvky správně instalované. Pokud je sníh vytrhne a ve střeše vznikne díra, opravit takové místo je poměrně obtížné.
Protisněhové háky či mříže dokážou sesuvu velké sněhové masy spolehlivě zabránit. Fungují na principu zabrzdění nebo rozdělení masy sněhu tak, aby nespadla naráz. Výrobci je nabízejí hned v několika barevných variantách, díky kterým je lze snadno sladit se střešní krytinou. Tyto zábrany pak na střeše nepůsobí rušivě.
Velkým nebezpečím jsou v zimě také rampouchy. Vznikají na okrajích střech většinou kvůli nedostatečně zateplené střeše nebo tam, kde jsou obytné podkrovní prostory.
Desková sněhová zábrana v barvě krytiny není na střeše téměř poznat
Nejen trubkovou protisněhovou zábranu lze na střechu instalovat dodatečně
"Tvoří se tak, že vytápěná část střechy není opatřena dostatečnou vrstvou tepelné izolace. Sníh tak rychle taje a sjíždí k okapům, kde znovu zamrzá a tvoří se z něj rampouchy. Mohou poškodit okraje střechy i okapy. V horším případě zraní kolemjdoucí," varuje technický poradce firmy Tondach Rudolf Prus.
Menší rampouchy střechu neohrozí. Ty větší je ale už třeba odstraňovat z bezpečné vzdálenosti nějakým dlouhým předmětem či tyčí. Měli bychom stát alespoň několik metrů od místa předpokládaného dopadu. Tuto činnost by měly vždy vykonávat minimálně dvě osoby, aby zajistily bezpečnost svou i kolemjdoucích.
Půdní vestavba může být problém
Méně starostí s padajícím sněhem a rampouchy budou mít ti majitelé, kteří podkroví nevyužívají k bydlení, ale mají tady "obyčejnou" nezateplenou půdu. Sníh se bude chovat po celé ploše stejně a postupně v klidu odtaje.
MAJITELÉ DOMŮ SE PROTI PADAJÍCÍMU SNĚHU MOHOU POJISTIT |
Ani u obytných podkroví nemusí nastat katastrofa, když je ovšem správně provedená izolace. Problémy ale mohou mít domy, kde je obývaná a tedy zateplená jen část podkroví nebo není izolace správně udělaná.
Zde se bude konstrukce ohřívat a ochlazovat nerovnoměrně a také sníh bude odtávat různě. Pak se snadno stane, že při sesuvu se ho utrhne mnohem větší množství. To může napáchat nejen škodu pod střechou, ale i na ní.
