Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas u soudu v Brně. (12. ledna 2010) | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Dělnická strana bojuje za bílou Evropu, zahraniční soukmenovce ale nezajímá

  • 311
Dělnická strana je v aktuálním existenčním boji zcela osamocena. Další evropské ultrapravicové subjekty se o dění v Česku ve valné většině nezajímají. "Soud zřejmě sleduje jen saská buňka německé NPD, na kterou má DS vazby," řekl iDNES.cz politolog Miroslav Mareš. Pozornost starého kontinentu se upírá k maďarskému extremistickému uskupení Jobbik.

V Brně Nejvyšší správní soud na popud vlády od pondělí rozhoduje o rozpuštění Dělnické strany. Fischerův kabinet, který žádost na zrušení DS vypracoval, se domnívá, že strana ohrožuje demokracii.

Tak to alespoň řekl advokát Tomáš Sokol, který vládu u soudu zastupuje. "Program DS je náhrdelník složený z perel protiústavnosti," uvedl Sokol. Soud má tento týden probíhat až do čtvrtka, verdikt však zřejmě ještě nepadne.

Druhý den líčení o rozpuštění DS

Vandas si k soudu přivedl šéfa Dělnické mládeže

Pravicovým extremistům v Evropě je ale víceméně jedno, jak to s nejsilnějším ultrapravicovým subjektem v Česku dopadne. "DS není v Evropě v hlavním ultrapravicovém proudu moc známá. Přes Národní odpor má vazby pouze do Saska na NPD," řekl iDNES.cz politolog z brněnské Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.

Její potenciální partneři ze Spolku evropských národních hnutí, kam DS chtěla vstoupit už loni na podzim, v prosazování myšlenky "bílé Evropy" mnohem více upínají pozornost do Maďarska na Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik).

"Kromě zmiňovaných Sasů a dortmundských Autonomních nacionalistů se jich (DS) zřejmě nikdo nezastane," domnívá se bývalý soudní znalec v oboru extremismus. "Je to malá strana v malé zemi," dodává Mareš.

Tomáš Vandas to vysvětluje skutečností, že jeho partaj ve Spolku dosud není. "Dopis se žádostí (o členství - pozn. red.) bude odeslán v příštím týdnu," řekl iDNES.cz.

Inspirace pro Slovensko?

Součástí ultrapravicového kontinentálního sdružení jsou Jobbik, francouzská Národní fronta populisty Jean-Marie Le Pena, italské neofašistické Sociální hnutí - Tříbarevný plamen, belgická Národní fronta, Britská národní strana, Svobodná strana Rakouska a švédští Národní demokraté.

Jobbik na sebe poutá pozornost evropských ultrapravicových seskupení možností uspět v parlamentních volbách. V těch by mohl bodovat stejně jako v loňských volbách do Evropského parlamentu, kde po zisku téměř 15 procent hlasů obsadil tři křesla. 

Jestli někdo ze zahraničí sleduje správní soud s Dělnickou stranou, pak jsou to Slováci, kterým dělá vrásky Slovenská pospolitosť.

Ač slovenský soud před časem stranu rozpustil, stejnojmenné občanské sdružení zakládá politickou stranu Nové Slovensko. "Tamní státní aparát to může vnímat jako vzor postupu," domýšlí Mareš.

Slovenská pospolitosť a DS se navzájem podporují účastí na mítincích a na webových stránkách. Spojuje je především silný anticiganismus.

Neonacismus u Evropského soudu

Politolog upozorňuje, že Dělnická strana by se mohla podpory evropských ultrapravicových uskupení dočkat pouze tehdy, pokud by se proti případnému rozpuštění odvolala k Evropskému soudu.

Zda Vandasovci sáhnou k tomuto prostředku, zatím nejsou rozhodnuti. "Jsme přesvědčeni, že to vzhledem k rozsudku nebude třeba," doufá předseda "dělníků".

Ve Štrasburku by tak poprvé řešili, zda na mapu současné veřejné politické soutěže patří nacionální socialismus, potažmo odkaz na symboliku Hitlerovy Třetí říše.

Kromě české DS ji používá také italský Tříbarevný pruh europoslance Luca Romagnoliho. "Evropský soud by tím určil mantinely pro fungování ostatních podobných subjektů," předesílá politolog.

Z událostí posledních měsíců je zřejmé, že v tu chvíli by Evropský soud řešil i otázku krize národní identity, velmi diskutované téma poslední doby. - čtěte více Evropa ztrácí nervy s multi-kulti

"Na volání po takzvané ´Pevnosti Evropa´ začíná slyšet čím dál tím více lidí. Přestává to být jen téma extremistických stran," poukazuje Mareš.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video