Demonstranti se v Kodani pokusili probít na klimatickou konferenci

  • 45
Stovky demonstrantů se pokusily prolomit barikády před konferenčním centrem v Kodani, kde se koná klimatická konference OSN. Dánská policie proti nim použila slzný plyn a na 240 z nich zadržela. Nápor aktivistů, kteří žádalií větší pokrok v jednáních, policisté odrazili mimo jiné s pomocí slzného plynu, obušků a psů.

Největší protestní akci pořádala organizace Climate Justice Action, do jejíhož úřady povoleného pochodu z kodaňského předměstí  v dějišti summitu Bella Center se podle agentury DPA zapojilo téměř 3000 lidí.

Účastníci akce chtějí vyjádřit svou nespokojenost s nedostatečným pokrokem při rozhovorech, v nichž nadále panují velké rozpory mezi bohatými a chudými zeměmi ohledně toho, kdo a o kolik by měl emise omezovat a kdo by měl toto omezování financovat.

Předsedkyně konference odstoupila

Rostoucí chaos a nervozita se zásadně projevily i v nejvyšších vrstvách summitu. OSN oznámila, že dánská ministryně Connie Hedegaardová, která se stala terčem ostré kritiky rozvojových zemí, rezignovala na post předsedkyně konference v Kodani.

Africké státy dokonce jednání v úterý několik hodin bojkotovaly s argumentem, že Hedegaardová odsouvá zájmy rozvojových zemí do pozadí. V čele konference ministryni nahradí sám premiér hostitelské země Lars Lokke Rasmussen.

Přetrvávající problémy v jednání potvrdil přímo z místa konference britský premiér Gordon Brown, podle něhož je možné, že se novou dohodu o klimatu nepodaří v Kodani uzavřít. "Překážky jsou obrovské, ale ne nepřekonatelné," konstatoval Brown.

Afrika slevila ze svých požadavků

Skupina afrických zemí dnes na kodaňském summitu OSN ustoupila ze svých požadavků na finanční pomoc k omezování škodlivých emisí oxidu uhličitého a k boji proti klimatickým změnám ze strany vyspělých států. Dohoda mezi chudými a vyspělými státy ve sporných finančních otázkách se tak stala reálnější.

Etiopský premiér Meles Zenawi se přiblížil návrhům rozvinutých zemí, když podpořil roční příspěvky pro chudé země, které by do roku 2020 měly dosáhnout 100 miliard dolarů (1,8 bilionu korun). Fond by podle etiopského premiéra měl být dotován "kreativními finančními mechanismy".

Mezi ně zahrnul uhlíkovou daň a prodej emisních povolenek. Naznačil, že Afrika by podle něj netrvala na veřejných penězích.

Zenawi rovněž podpořil krátkodobý finanční plán, který v letech 2010 až 2012 počítá s ročním příspěvkem deseti miliard dolarů. To odpovídá návrhům Evropské unie a Spojených států..

BURSÍK Z KODANĚ: SUMMIT NA HRANĚ

Exministr životního prostředí komentuje pro iDNES.cz dění v Kodani

Podle médií se během dne několik desítek delegátů snažilo komunikovat s demonstranty obléhajícími dějiště konference, ale i je policie zatlačila zpátky do budovy. Ke zmatku uvnitř konferenční budovy přispěly protesty nevládních organizací, jejichž členové se mnohdy i přes platné akreditace nedostali do konferenčního sál.

Policisté, kteří zaujali pozice na mostech a v ulicích vedoucích ke konferenčnímu centru. Zastavují vozidla a kontrolují jejich posádky a zavazadla. Bezprostřední okolí centra bylo uzavřeno a výrazně byl také omezen provoz metra a autobusů. Od prvních demonstrací vztahujících se ke kodaňské ekologické konferenci zadržela dánská policie podle DPA již přes 1 500 aktivistů.

Mezitím se do Kodaně začali sjíždět státníci na závěr konference. Do pátku má do města přijet na předpokládaný podpis dohody na 120 šéfů států a vlád, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, ruského prezidenta Dmitrije Medveděva či čínského premiéra Wen Ťia-paa. V Kodani už jsou kromě britského premiéra Browna například prezidenti Venezuely a Zimbabwe Hugo Chávez a Robert Mugabe.

podpis jaderné dohody v kodani nebude

Podpis nové odzbrojovací dohody mezi USA a Ruskem, která má nahradit smlouvu START 1 z roku 1991, se nepředpokládá do konce tohoto týdne. Oznámil to mluvčí Bílého domu Robert Gibbs. "V současné chvíli nepředpokládáme ceremoniál podpisu v Kodani," Gibbs. Kodaň jako místo podpisu uvedly ruské zdroje. Předtím se uvažovalo i o Praze.  

, , ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video