Připadám si trochu jako dítě, které právě odhalilo, co dostane maminka od tatínka k Vánocům, ale musí před ní mlčet. Ostatně jak jsem posléze zjistila, nejsem s tím pocitem zdaleka sama.
Mlčet, nebo platit
"Ještě že můžu zavolat aspoň synovi, jinak by mě svrběly ruce," šklebil se po bezmála tříhodinovém promítání kolega z francouzského filmového magazínu. Stejně jako v případě muzikálu Nine, i před projekcí Avatara museli všichni novináři podepsat, že o filmu nenapíšou dřív, než dorazí i do ostatních koutů světa.
Řešení? Naznačovat. Kličkovat. Risknout to... A nebo se uchýlit k prostému popisu situace.
Tvůrce Titaniku omráčil ukázkouNejprve dobyl svět Titanikem, teď chystá James Cameron další událost: velkofilm natočený ve formátu 3D jménem Avatar. Česká premiéra se chystá na 17. prosince, podívejte se na upoutávku. |
Tak tedy: Leicester Square, čtvrtek, osmnáctá hodina večerní. Pouťové atrakce, které na náměstí straší celý Advent, zmizely za hrazením s filmovými plakáty.
Davy se dělí na fanoušky a "ty s lístky", nicméně ve chvíli, kdy se otevřou brány kina, zůstávají všichni venku. Lístek nelístek, zkušení vědí, že pokud mají na koberci "vrazit" do někoho z Hollywoodu, vyplatí se počkat.
Ne že bych byla zkušená, ale zmíněná strategie se mi osvědčuje: v momentě, kdy mířím k sálu, vyjde naproti mně sama Ripleyová. Pardon, Sigourney Weaverová. V dlouhých černých šatech zapózuje stovce objektivů, na rozdíl od Sarah Jessiky Parkerové, jež na stejném místě drkotala zuby v úterý, se však ihned poté moudře halí do elegantního plédu a už z něj nevyleze. Přízeň fanoušků hřeje, ale zas tak moc ne. Jak jí rozumím!
Plakal jsem, přiznal se moderátor premiéry
Mezitím moderátor celé akce dostává jeden ze svých mnoha euforických záchvatů. "Avatar je báječný, revoluční. Dokonce jsem plakal," sděluje freneticky příchozím. "Vy už jste ho viděl? To není fér, já ještě ne," durdí se na oko Michelle Rodriguezová, která je po Sigurney druhou nejvyhledávanější "star".
Čtvrt na osm a v sále se stále ještě nepromítá: James Cameron si okamžik, na nějž čekal dlouhá léta, evidentně užívá, a neúnavně venku vítá hosty premiéry. Upřímně mu to přejeme, ale zároveň už po hodině a půl čekání začínáme řešit zcela prozaické věci. Například zda si odskočit teď, nebo až za další tři hodiny. Pár odvážlivců odbíhá hned.
V sedm dvacet rozsvítí plátno obří (dvojrozměrný) nápis Avatar - světová premiéra a všichni vytahují fotoaparáty. Ano, ty, které podle instrukcí vůbec neměly být v sále.
V půl osmé je to konečně tady. Delegace nastoupí na pódium (největší potlesk sklízí Sigourney) a k úlevě všech rezignuje na projevy. Pouze James Cameron nás všechny pozve "do nového světa".
"Máme tě rádi, Jamie," ozve se z hlediště. A víc už psát nemůžu. Snad jen, že ta čokoláda od sponzora byla dobrá, ale na tříhodinový film malá.