Právě tady se český hitmaker ujal role předskokana. Už reakce na jeho první songy (po zdravici Miloše Skalky) však ukázala, že za diskotékového krále bude opět Michal David. Sám se nerozpakoval přirovnat se k superstar Michaelovi Jacksonovi – prohlásil, že v oblečení "světového Majkla" před lidi předstoupil jako "československý Majkl". A lidé to vzali.
Filmy, k nimž David skládal hudbu a z nichž se během jeho hraní promítalo, mnozí z přítomných viděli v osmdesátých letech v premiéře. A v úterý to slyšeli všechno znovu: Největší z nálezů a ztrát, Discopříběh, Céčka, Poupata, Nonstop. Když pak Michal David vybalil a na stehno položil klávesy s madlem, měl vyhráno.
Boney M odstartovali hitem Sunny, dali Rasputina i Rivers of Babylon, ale Davida mají Češi přece jen víc pod kůží. Navíc jeho tvorba je v rámci žánru relativně nápaditější a termín "kolovrátková melodie" je blíž Boney M. Těm proto ani nevadí, že opakovaně mění personální obsazení, z původní čtveřice se teď Praze představila jen zpěvačka Maizie Williamsová.
Mnozí vzpomínali na své dětství a mládí. Kritici Davida, který se stal slavným na sklonku minulého režimu, těžko chápou, že lidé na něj pořád chodí, protože se chtějí prostě bavit. Ale dvacet let po převratu je už snad možné si přiznat, že nehynoucí obliba jeho písniček souvisí když ne alespoň s elementární kvalitou, pak určitě víc s nostalgií, než s jakoukoli ideologií.
