Samy nic nemáme, ale lidé, kteří jsou na tom stejně jako my, nám zajistí blahobyt. Na tom postavily podvod jednatřicetiletá Lucie Beránková a o sedm let starší Ivana Sefzigová, které samy měly jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou.
V inzerátech slibovaly půjčky do 24 hodin, když se jim zájemci ozvali, chtěli od nich poslat zálohu od 500 do 5 000 korun. Tím pro ně "jednání s klienty" končila. Dohromady jim takhle naletělo nejméně čtyři sta lidí z celé republiky, podle spisu je ženy obraly o tři čtvrtě milionu korun.
Senát plzeňského okresního soudu jim nyní rozdělil tresty - pro recidivistku Sefzigovou to znamená prodloužení současného trestu o další čtyři roky, netrestaná Beránková vyvázla s podmínkou. Rozsudek není pravomocný.
Paradoxní na případu je, že se obě ženy potkaly v azylovém domě a obě byly bez peněz. Nápad s inzeráty slibujícími peníze každému, kdo se ozve, pocházel z hlavy Sefzigové. První inzerát zadala už červnu 2006. Beránková se přidala až v říjnu. - čtěte více o případu
Lidé diktovali do telefonu osobní údaje
"Půjčíme až 500 tisíc korun, vše vyřídíme do 24 hodin. Volejte!" Takové nabídky z "azylové továrny na peníze" vycházely v inzertních novinách, objevovaly se i na internetu. Klienti z celé republiky se začali ozývat. Nikdo z nich netušil, že nebankovní společnost tvoří dvě chudé ženy.
Jakmile zájemce o půjčku zavolal, musel nadiktovat osobní data. Jméno, příjmení, bydliště a datum narození. Při hovoru se dozvěděl, že musí na účet poslat zálohu na zprostředkování od 500 do 3 000 korun. Později až pět tisíc. Mezi oběťmi jsou i nešťastníci, kteří nejčastěji dvoutisícovou zálohu poslali i sedmkrát.
|
Pokud si peníze opravdu chcete půjčit, podle odborníků je nejvýhodnější jít požádat o úvěr nebo půjčku do banky. "Poučka je taková, že když vám nepůjčí v bance, už byste raději neměl chodit pro peníze jinam. Banka zjistí, jaká je vaše skutečná finanční situace a schopnost splácet závazky," vysvětluje Kateřina Pavlů z občanského sdružení SPES, které má poradenské centrum pro dlužníky. "V poslední době přibývá lidí, kteří reagují na inzeráty slibující zprostředkování oddlužení. Lidé tam skládají peníze a tím většinou vše skončí, nedostanou zpět ani je," varuje odbornice a dodává, že klientů s velkými finančními problémy stále přibývá. |
I když na číslo zprostředkovatelek volala ze svého telefonu několikrát, nikdy jí telefon nezvedli. Úspěšná byla, až když zavolala z jiného čísla. "To telefon zvedly a zase mi nabízely půjčku," řekla svědkyně. Že se stala obětí podvodu ale policistům nenahlásila.
Sefzigová při výslechu na policii řekla, že půjčky slibované v inzerátech poskytovat nechtěly. "Od počátku to byly peníze pro nás, pro naši obživu. Osobní data jsme chtěly od lidí jen proto, aby to vypadalo věrohodně. Když pak volali, co je s půjčkou, buď jsme telefon položily nebo ho vůbec nebraly," uvedla Ivana Sefzigová.
Sefzigová vyslechla už sedmý rozsudek
Jak na účtech žen přibývalo peněz, měnily svůj pobyt. Začátkem loňského roku byly obě v Plzni. Pronajaly si byt, bydlely i v hotelu. "To už jsme věděly, že nás zavřou. Ani jedna z nás nepracovala. Když Lucku zadrželi, ještě jsem dvakrát vybrala peníze z účtu. Pak jsem šla do výkonu trestu," popsala Sefzigová.
Osmatřicetiletá Sefzigová vyslechla už sedmý rozsudek. Naprostá většina z nich je pro podvody. V současné době si odpykává 7,5 roku. Pokud odvolací soud potvrdí čtyřletý trest, který nyní dostala u plzeňského soudu, vězení opustí za 10 let.
Protože Lucie Beránková má ve svém trestním rejstříku jen podmínku za neplacení výživného, soudci jí za podvody vyměřili podmíněný trest. "Pokud v následujících pěti letech porušíte zákon, přeměníme vám trest v nepodmíněný. Do vězení byste šla na tři roky,"
"O trestu pro vás jsme se hodně a hodně dlouho radili. Dospěli jsme nakonec k rozhodnutí, že je lepší, když budete na svobodě pracovat a splácet škodu," varoval soudce Protiva Beránkovou, která trest přijala.
Řadu podvedených se nepodařilo dopátrat
Mezi napálenými podvodnou dvojicí jsou podle zjištění soudu lidé z nejnižších sociálních vrstev. "Pětadevadesát procent poškozených policistům nic nehlásilo. Kdyby šli včas na policii, trestná činnost obžalovaných mohla být odhalena mnohem dřív," uvedl Protiva.
"Prokázáno je 428 útoků, ale podle bankovních výpisů jich s jistotou bylo víc. Řadu lidí, které obžalovaným také poslali peníze, se nepodařilo dopátrat," konstatoval soudce.
