Radku, jak těžké je vyrovnat se s tak těsnou porážkou?
Dost. Finále Davis Cupu hrajeme po 29 letech, tyhle tři barcelonské dny pro mě znamenají ohromně moc. Jako obvykle při zápasech s Davidem byla i tohle bitva. Můžu být hrdý na to, jaký tenis jsem hrál. V závěru byl Ferrer bohužel tím šťastnějším.
Měl jste víc nevynucených chyb, ale i vítězných míčů.
Z toho je jasně patrné, že já jsem tvořil, kdežto Ferrer celý zápas bránil. To já diktoval tempo utkání. Snažil jsem se hrát agresivně, útočně. Z toho pramenily chyby. V prvních dvou setech to vypadalo jako moje one-man show. Hrál jsem tenis, který se mi na antuce nikdy takhle nedařil. Možná ani nikde jinde. Pak se to bohužel trochu pokazilo. Nejde hrát pořád bezchybně. Nebo jde, ale to bych byl někde jinde.
Co se přesně stalo?
David mě ve třetím setu brejknul, přestal tolik chybovat. A mně najednou začaly míče létat těsně za čáru. Bylo to strašidelně vyrovnané až do konce. Ale já se nemám za co stydět. Odešel jsem s hlavou vzhůru. Dal jsem do toho všechno, srdce. Bohužel je to teď 0:2, ale šance ještě žije a my se dál budeme prát.
Nastoupíte do sobotního debla?
Je jen chvíli po zápasu s Ferrerem. Jakmile budu mít po dopingové zkoušce, půjdu do kabiny a tam se o tom pobavíme s kapitánem Navrátilem. Ráno se rozhodneme.
Máte na to fyzicky v sobotu nastoupit?
Vidíte mě tady dýchat a chodit? Vidíte. Takže je jasné, že fyzicky na to mám. V semifinále s Chorvatskem jsem odehrál i šestihodinový zápas, takže mám za sebou i krušnější zkušenosti.
VIDEO: ZÁVĚREČNÝ GAME ZÁPASU FERRER - ŠTĚPÁNEK