Kryptu Rožmberků viděli před sto lety. Ale neuvěřili, že ji našli

Tvrzení, že lidé nespatřili rožmberskou hrobku téměř 400 let, tak úplně neplatí. Na počátku 20. století několik badatelů nahlédlo do krypty kvůli údajným propadům podlahy. Patrně je ale zklamalo, že Rožmberkové v rozporu s legendou nesedí u stolu, a tak sestavili jen skoupou zprávu.

Minulý týden padl jeden z mýtů české historie: zástupci mocného rodu z jihu Čech nesedí po smrti v křeslech u stolu, nýbrž leží v rakvích. Sonda v hrobce ve vyšebrodském klášteře vyfotila mimo jiné sarkofág se jménem posledního Rožmberka Petra Voka. - více o vyvrácení rožmberské legendy čtěte zde

Přitom to tak nemuselo být. Teoreticky mohla zmínka o honosné kryptě zmizet z učebnic ještě v době, kdy na zdi ve školních třídách visel obraz císaře Františka Josefa I.

Web encyklopedie.ckrumlov.cz se totiž zmiňuje o kopání v prosinci 1902. Zdůvodňuje ho poklesem stupňů hlavního oltáře.

Popis prací před sto lety na rozměry hrobky sedí

"Po zhruba jednometrovém kopání se narazilo na klenbu a pod klenbou na hrobku o rozměrech 5 x 3 metry a výšce kolem 1,5 metru. Uvnitř byly objeveny dvě cínové rakve, z nichž podle nápisu jedna patřila Petru Vokovi. Ostatní prostor byl vyplněn zpřeházenými zbytky zetlelých dřevěných rakví," uvádí web.

Kopáči ale netoužili po slávě. "Zjištění skutečné rozlohy hrobky bylo překvapením i zklamáním pro samotné objevitele, což je patrno i ze stylizace oficiální zprávy v řeholním tisku," konstatují stránky Českého Krumlova. Proč tomu tak bylo, nastiňuje geofyzik Jiří Šindelář, který se účastní současného výzkumu.

GEOFYZIK JIŘÍ ŠINDELÁŘ

"Využili propadu a šli se podívat, jestli tam není hrobka. Nahlédli, byli zklamaní a tak šli od toho."

"Využili propadu podlahy nebo schodiště před oltářem a šli se podívat, jestli se náhodou nepropadá do hrobky. Vyrazili otvor, nakoukli, ale protože měli pomíjivé informace z legend, tak byli zklamaní, zazdili to a šli od toho," řekl iDNES.cz.

Šindelář doplnil, že s kolegy objevil novější zazdění, které patrně pochází právě od průzkumu před sto sedmi lety. "Viděli dvě rakve a představovali si, že mocný rod bude pohřben nějak honosně," přemítá o důvodu, proč se zpráva o kopání v roce 1902 nerozšířila.

ARCHEOLOŽKA ZUZANA THOMOVÁ

"Museli zdůvodnit, že se tam probourali. Moc nevěříme, že se podlaha propadla."

Vedoucí výzkumu Zuzana Thomová z Jihočeského muzea naznačuje, že verze s propadlou podlahou může být trochu přikrášlená. "Je to zpráva, kterou posílali do Vídně, protože už tehdy existovala jakási 'památková péče' a museli zdůvodnit, že se tam probourali. My příliš nevěříme, že se tam propadla podlaha. Myslíme si, že tu hrobku hledali," sdělila iDNES.cz.

V zamyšlení, proč není legenda o pohřbených Rožmbercích vysvětlena už od začátku 20. století, se shoduje se Šindelářem. "Jak byli ovlivněni Balbínem, tak se dočkali (v hrobce) tak velkého zklamání, že ji zavřeli a nějak se tím víc nezabývali," soudí.

Podobně bychom se podle Thomové zachovali před sto lety asi i my. "Jsme tou pověstí velice ovlivnění. Neradi si připouštíme, že něco takového neexistuje. Není to nic neobvyklého," uzavírá Thomová.

LEGENDA O ROŽMBERCÍCH

Na rozšíření legendy se významně podílel jezuita a vlastenec Bohuslav Balbín. Zejména díky němu lidé věřili, že Rožmberkové nejsou pohřbeni v rakvích, ale že sedí ve honosných křeslech kolem stolu, aby i po smrti symbolicky zůstávali pány jako za svého života.