Německý ministr práce Franz Jose Jung (27. listopadu 2009) | foto: AP

Německý ministr nabídl svoji hlavu kvůli zatajování obětí v Afghánistánu

  • 7
Německý ministr práce a bývalý šéf resortu obrany Franz Josef Jung nabídl svoji rezignaci. Učinil tak jen den poté, co deník Bild zveřejnil tajnou zprávu, která naznačila, že spolu s dalšími armádními veliteli zatajoval po leteckém útoku v Afghánistánu civilní oběti.

"Chtěl bych tímto krokem převzít politickou odpovědnost za špatnou interní komunikaci na ministerstvu obrany," řekl šedesátiletý Franz Josef Jung na tiskové konferenci a nabídl svoji rezignaci na post ministra práce.

AFGHÁNSKÝ ÚTOK OTŘÁSÁ NĚMECKEM

Na svůj post už rezignoval úředník ministerstva i voják

Dlouholetý spojenec Angely Merkelové tak přímo nepřiznal, že civilní oběti zatajoval. Chyba je podle něj v toku informací v rámci resortu, kterému až do září šéfoval.

O dokumentu věděl, ale neznal obsah

Tajná zpráva z velení bundeswehru, která prokazuje, že při náletu na začátku září umírali kromě povstalců z Talibanu i civilisté, se mu prý dostala do rukou až předevčírem. Jung v parlamentu připustil, že věděl o existenci dokumentu, ale neznal jeho obsah.

Světlo světa přitom klíčová zpráva spatřila už pár hodin po výbuchu, při němž zemřelo 142 lidí. Jung přitom i několik dní po akci tvrdil, že nálet si nevyžádal žádné civilní oběti. Otočil až ve chvíli, kdy smrt obyčejných Afghánců připustila i kancléřka.

Kvůli zprávě rezignovali už dva lidé

Jungova hlava není první, kterou americko-německý letecký úder ze 4. září setnul. O místo už včera přišel generální inspektor armády Wolfgang Schneiderhan, podobně dopadl i státní tajemník na ministerstvu obrany Peter Wichert.

Útok v afghánské provincii Kunduz nařídil německý velitel Georg Klein. Vojáci zaútočili na dvě cisterny, které unesli povstalci z Talibanu. Podle pozdějšího vyšetřování NATO si akce vyžádala životy 142 lidí, včetně až 40 civilistů.

Včera odtajněné video z vojenského letounu navíc dokazuje, že velitel zásahu nemohl rozlišit, jestli pálí po radikálech z Talibanu nebo civilistech, kteří se seběhli k uvízlé cisterně pro palivo.

Skandál zasáhl německou politiku v nejméně vhodný čas, protože se v zemi, která má v Afghánistánu třetí největší kontingent ze všech zemí, právě diskutuje o vyslání dalších posil do země.

NĚMCI V AFGHÁNISTÁNU

Německo má v současnosti v Afghánistánu 4 245 vojáků a po USA a Británii třetí největší kontingent v tamní misi NATO (ISAF). Ačkoli je mise mezi Němci nepopulární, s výjimkou postkomunistické Levice v zásadě podporu ostatních parlamentních stran. (autor: ČTK)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Témata: NATO

Nejlepší videa na Revue