Loď může být pod vodou několik desítek let. "Předpokládá se kolem šedesáti, takové šífy se používaly ještě do roku 1948," upřesnila ředitelka Muzea hlavního města Prahy Zuzana Strnadová.
Na asi stoleté plavidlo na vltavském dně prý upozornil externí spolupracovník muzea, Vojtěch Pavelčík, který se zajímá o dějiny Vltavy. "Nemáme k dispozici lodě, potápěče ani techniku, abychom se pod vodu dostali, oslovili jsme proto městskou policii," řekla iDNES.tv Strnadová s tím, že policisté vyšli muzeu vstříc.
V době, kdy Pavelčík na loď upozornil, byl stav vody nižší, plavidlo dokonce vystupovalo nad hladinu, dnes ji ale mohli zkoumat jen muži ve skafandrech.
"Naši potápěči pořídili obrazovou dokumentaci, na základě které se muzeum rozhodne, zda loď bude chtít vyzvednout," podotkla mluvčí strážníků Jana Přikrylová.
Odborníci z muzea budou podvodní záběry zkoumat několik týdnů. "Chtěli bychom ji představit návštěvníkům celnice na Výtoni, zatím ale nevíme, jestli se to podaří," uvedla hlavní kurátorka sbírek muzea Pavla Státníková.
Pokud se muzeum rozhodne pro vyzvednutí šífu, bude pak muset jednat rychle. "Jakmile se vyzvedne z vody ven, je nutné s ním okamžitě něco udělat, okamžitě ho konzervovat," objasnila ředitelka muzea.
Podobné šífy dopravovaly zboží z horního toku Vltavy, od Českých Budějovic, Štěchovic, Davle. "Bývalo zvykem pomocí těchto pětadvacetimetrových lodí dopravit zboží do Prahy, někdy až do Německa. Tam se vykládalo," přiblížila Státníková. Na šífech se přepravovala třeba sůl, kámen nebo dřevo. "Pak se loď pomocí koňského potahu vracela proti proudu zpátky," dodala Státníková.
