Raketoplán Atlantis odstartoval z floridského Mysu Canaveral bez problémů ve 20:28 SEČ. Shodou okolností je to 31. let některého z raketoplánů ke stanici ISS a zároveň celkem 31. let samotného Atlantisu.
NASA se rok před posláním raketoplánů do výslužby zaměřuje na to, aby stanici co nejlépe zásobila náhradními díly. Raketoplány totiž dokážou na oběžnou dráhu ISS dopravit kolem 20 tun nákladu; podobný zásobovací prostředek lidstvo dosud nemá.
Přednost proto dostávají rozměrné a těžké náhradní díly. V nákladovém prostoru Atlantisu na oběžnou dráhu putují například nádrže se čpavkem, dusíkem a kyslíkem, gyroskop, náhradní "zápěstí" staniční robotické paže, čerpadlo nebo součástky pro systém přepravy nákladu vně stanice, uvedl server Astro.cz.
Zajímavým prvkem výpravy s označením STS-129 je experiment nazvaný MISSE. Do kosmu nese materiály, o nichž se uvažuje pro budoucí kosmická plavidla - aby se otestovala jejich odolnost v kosmickém prostoru.
Nemá "nabíječku" pro připojení k ISS
Jedenáctidenní pobyt ve vesmíru včetně tří výstupů do volného prostoru musí posádka Atlantisu časově dobře využít. Na rozdíl od raketoplánů Endeavour a Discovery totiž Atlantis nedisponuje "nabíječkou", která by mu umožnila připojit se a čerpat energii z ISS. Zatímco jiné lety na výstavbu ISS mohly trvat 17 dní, Atlantis musí svou misi stihnout v 11 dnech, vysvětlila NASA.
Stottová bude poslední, která se vrátí raketoplánem
Na Zemi se v Atlantisu vrátí Američana Nicole Stottová (posádka při startu stroje byla šestičlenná, sedmé místo bylo volné).
Na stanici ISS se od jejího obydlení v roce 2000 vystřídalo celkem 20 expedicí - zpočátku tříčlenných, později začaly být šestičlenné. V dopravě všech by patrně dnes měly svůj podíl raketoplány, kdyby 1. února 2003 tragicky nehavarovala Columbia. Pak dopravu nějaký čas zajišťovaly Sojuzy.
Osvědčené ruské lodě se po návratu Atlantisu podruhé stanou výhradním dopravcem astronautů na a z ISS. Tentokrát už je ale raketoplány nevystřídají. Jedna éra končí.