"První ze sedmi beden začneme na hradě Špilberk vybalovat pondělní odpoledne. Zlata se mohou dotýkat pouze zástupci peruánské strany," poznamenala kurátorka výstavy Markéta Křížová.
Předměty pocházejí z období mezi pátým stoletím před Kristem a patnáctým stoletím našeho věku. "Zlato pro Inky nemělo vůbec žádnou cenu. Bylo svaté a vyhrazené pouze pro šlechtu," dodala Křížová ke kolekci, která je podle pořadatelů pojištěna na desítky milionů dolarů a jejíž kulturní hodnota je nevyčíslitelná.
Ostatně všechny vystavené předměty jsou zapsány na seznam národního kulturního dědictví Peru. "Vždy po výstavě se musí vrátit do vlasti. Není možné, aby putovaly po světě," sdělila Křížová.
Tahákem výstavy, která začne v pátek 20. listopadu a potrvá do konce února, mají být až půl kilogramu těžké obětní nože nebo replika legendární Lanzónovy plastiky tedy jednoho z nejstarších archeologických nálezů na území Peru.
Výstavu podle pořadatelky Hany Navrátilové vidělo v pozměněné německé verzi 150 tisíc lidí, do Prahy si nynější kolekci převáženou na hrad Špilberk přišlo prohlédnout 85 tisíc zájemců.
Kuriozitou je, že půjde výhradně o pohřební mužské šperky, přilby, misky, poháry a nože. "Ženy se totiž u starých Inků vůbec nezdobily, protože neměly žádné společenské postavení a vliv," vysvětlila kurátorka.
Křížová by velmi zjednodušeně přirovnala význam nádherné zlaté kolekce k tuzemským korunovačním klenotům.
