V Berlíně po dvaceti letech opět padla zeď, tentokrát z polystyrenu

  • 59
Oslavy 20. výročí pádu Berlínské zdi vyvrcholily v německé metropoli pádem 1,5 kilometrové stěny z polystyrenových kvádrů. Ten první symbolicky shodil někdejší vůdce polského odborového hnutí Solidarita Lech Walesa. Ještě předtím před Braniborskou bránou promluvili světoví státníci. Oslavy zakončil koncert a obří ohňostroj.

Za jásotu desetitisíců přihlížejících strčil do prvního panelu domina u historické budovy Říšského sněmu polský exprezident a vůdce opozice Lech Walesa.

Lidé, kteří ale nestáli přímo u něj, ze symbolického stržení zdi nic neměli. Do Walesy totiž naboural kameraman a v tu chvíli zmizel obraz z všudypřítomných obrazovek.

První kvádr z polystyrenového domina shodil někdejší vůdce Solidarity Lecha Walesa (9. listopadu 2009)

První kvádr z polystyrenového domina shodil někdejší vůdce Solidarity Lecha Walesa (9. listopadu 2009)

Jako druhá šla k zemi česká kostka, na kterou německé středoškolačky nakreslily hurvínka. Z druhé strany později dominový efekt spustil šéf Evropské komise José Barroso. Naposledy šla k zemi část polystyrenové bariéry, která stála přímo před Braniborskou bránou.

"V tu chvíli začal koncert a spustil se obří ohňostroj," popsal dění v centru německé metropole zpravodaj iDNES.cz Adam Pospíšil. I přes hustý déšť podle něj ceremonii přihlížely desetitisíce lidí. A nelitovaly. O zábavu se jim na závěr postaraly skupiny Scorpions a Bon Jovi a program vyvrcholil obřím ohňostrojem.

Obamovi lidé tleskali, Medveděvy vypískali

Ještě předtím ale symbolicky prošli Braniborskou branou, kudy vedla Berlínská zeď, světoví státníci. Řečnickou štafetu si u pultíku před branou postupně předali francouzský prezident Nicolas Sarkozy, ruský prezident Dmitrij Medveděv, britský premiér Gordon Brown nebo šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová.

Oslavy pádu Berlínské zdi vyvrcholily u Braniborské brány obřím ohňostrojem (9. listopadu 2009)

Oslavy pádu Berlínské zdi vyvrcholily u Braniborské brány obřím ohňostrojem (9. listopadu 2009)

Nicolas Sarkozy zdůraznil, že to byli samotní Berlíňané, kteří "zeď hanby" strhli, a pomohli tak revolucím v dalších zemích od Československa po Bulharsko. "Byl to bod zvratu pro osud celého světa," prohlásil k pádu zdi ruský prezident Dmitrij Medveděv.

VZPOMÍNKY BERLÍŇANŮ

Západ jsme neznali, lákal nás obchodní dům

Americká ministryně zahraničí Clintonová připomněla rovněž události v dalších zemích včetně Československa, kde se bývalý politický vězeň stal prezidentem. Pak předala slovo videoprojekci.

Ze záznamu totiž desetitisíce lidí pozdravil i americký prezident Barack Obama. Zhroucení zdi podle něj ukázalo, že "tyranie může být zdolána". Jeho projev sklidil podle zpravodaje iDNES.cz nadšené ovace, zato slova Dmitrije Medveděva prý lidé vyprovodili pískotem.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyrostla v někdejším totalitním východním Německu, na závěr prohlásila, že odstranění zdánlivě neprostupné zdi patřilo k nejšťastnějším chvílím jejího života.

Světoví státníci symbolicky prošli Braniborskou bránou, kudy vedla Berlínská zeď (9. listopadu 2009)

Světoví státníci symbolicky prošli Braniborskou bránou, kudy vedla Berlínská zeď (9. listopadu 2009)

Slavnosti přihlíželi šéfové vlád ze všech 27 členských zemí Evropské unie. "Den svobody" oslavuje v centru Berlína i sovětský vůdce Michail Gorbačov a polský exprezident Lech Walesa. Česko zastupují prezident Václav Klaus i premiér Jan Fischer.

Merkelová přešla s Gorbačovem a Walesou někdejší hranici

Berlín slavil už od rána. Merkelová se zúčastnila spolu s německým prezidentem Horstem Köhlerem bohoslužby v evangelickém Getsemanském kostele ve čtvrti Prenzlauer Berg.

Německá kancléřka Angela Merkelová s Lechem Walesou (uprostřed) a Michailem Gorbačovem (9. listopadu 2009)

Německá kancléřka Angela Merkelová s Lechem Walesou (uprostřed) a Michailem Gorbačovem (9. listopadu 2009)

Odpoledne zamířila spolu s posledním sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem a polským exprezidentem Lechem Walesou na Bornholmský most, u nějž byl kdysi velký hraniční přechod mezi západní a východní částí Berlína.

OTÁZKOU ZBOURAL BERLÍNSKOU ZEĎ

Novinář nostalgii po NDR nežije

Právě tady 9. listopadu 1989 umožnili východoberlínští pohraničníci volně přejít hranici prvním východním Berlíňanům poté, co novou svobodu cestování na tiskové konferenci nečekaně oznámil komunistický funkcionář Günther Schabowski.

V Berlíně padla 1,5kilometrová zeď z polystyrenových kvádrů (9. listopadu 2009)

V Berlíně padla 1,5kilometrová zeď z polystyrenových kvádrů (9. listopadu 2009)

"Není jen slavnostní den pro Němce. Je to slavnostní den pro celou Evropu," řekla při procházce kancléřka. Její nadšení ale nesdílejí všichni Němci.

V aktuálním průzkumu zveřejněném v deníku Leipziger Volkszeitung označilo 79 procent Němců pád Berlínské zdi za šťastnou událost. Každý osmý Němec však vyslovil přání, aby zeď urychleně vyrostla znovu. To jen odráží skutečnost, že mezi východem a západem Německa dosud přetrvávají rozdíly hlavně v životní úrovni.

BERLÍNSKÁ ZEĎ

BUDOVÁNÍ

- S budováním hraničních zátarasů na přibližně 1 400 kilometrů dlouhých hranicích mezi Německou demokratickou republikou (NDR) a Spolkovou republikou Německo (SRN) započal východoněmecký režim už v roce 1952.

- Berlín dlouho představoval významnou trhlinu, protože až do výstavby zdi bylo možné přecházet z východních do západních sektorů města. V letech 1949 až 1961 využilo této možnosti k útěku skoro 1,6 milionu lidí.

Pád Berlínské zdi v listopadu 1989.- V noci z 12. na 13. srpna 1961 uzavřeli příslušníci východoněmecké Lidové policie, podnikových milicí a Národní lidové armády komunikace vedoucí do západních sektorů Berlína. V první fázi byly ulice přehrazeny překážkami z ostnatého drátu a jednoduchými náspy, které však byly záhy nahrazeny betonovými panely a tvárnicemi.

ZEĎ V DOBĚ NEJVĚTŠÍ "SLÁVY"

- Berlínská zeď dosahovala v roce 1989 celkové délky 155 kilometrů, z toho 43,4 kilometru připadalo na hranici mezi Západním Berlínem a východní částí města. Zbylých zhruba 112 kilometrů tvořila hranice mezi Západním Berlínem a ostatním územím NDR, které jej obklopovalo.

ZABRÁNIT ÚTĚKU ZA KAŽDOU CENU

Pád Berlínské zdi v listopadu 1989.- Strážci hranice měli podle instrukcí zabránit útěkům za každou cenu, včetně ostré střelby. Prvním člověkem, který střelbu východoněmeckých pohraničníků nepřežil, byl 24. srpna 1961 čtyřiadvacetiletý Günter Litfin. Poslední obětí střelby se v noci z 5. na 6. února 1989 stal dvacetiletý Chris Gueffroy.

- Východoněmečtí pohraničníci připravili o život nejméně 136 lidí. Odborníci zkoumali i případy 251 osob, které zemřely při kontrole na berlínských hraničních přechodech či po ní. Většina z těchto lidí dostala infarkt.

ROZEBÍRÁNÍ ZDI

Pád Berlínské zdi v listopadu 1989.- Zeď byla po svém pádu v listopadu 1989 postupně rozebrána. Úlomky si lidé odnášeli jako suvenýry, velké dílce se prodávaly, čímž východoněmecká vláda získala asi dva milióny marek, které byly věnovány na dobročinné účely.

- Jako suvenýr si kus zdi odneslo i několik významných zahraničních návštěvníků Berlína, například rodina Johna Fitzgeralda Kennedyho, američtí prezidenti Ronald Reagan a George Bush, papež Jan Pavel II. a vnučka bývalého britského premiéra Winstona Churchilla.

ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video