Slavia necelou čtvrthodinu před koncem vybojovala rohový kop a právě Janda výskokem u zadní tyče poslal hlavou míč do sítě. "Ten gól by ale nic neznamenal, kdybychom nedali druhý," poznamenal skromně záložník.
Jak vám bylo po Šenkeříkově odchodu ze hřiště?
Je pravda, že to bylo ubíjející. V deseti, proti Valencii a vědět, že skoro nemáme balon. Nemohli jsme to otevřít, nechtěli jsme riskovat, že dostaneme pět gólů jako s Lille. Věděli jsme, že šanci můžeme dostat hlavně z nějaké standardní situace, což se nakonec potvrdilo. Vzdát jsme se nechtěli. Fotbal je o tom, že jedna akce může všechno otočit.
Jinak než ze standardky to opravdu nešlo?
Když jsme se snažili rozehrát kombinační akci, rychle jsme ztráceli balony. Nešel nám vůbec přechod do útoku.
Takže jste nakonec měli dost štěstí, že přišel rohový kop.
Měli jsme hodně štěstí, konečně, když předtím v lize jsme ho neměli vůbec. Ale to, že jsme skóre zvrátili, svědčí taky o tom, že tento tým má sílu a může se o dobré výsledky poprat i v lize.
Váš gól přišel v době, kdy soupeř pomalu umdléval. Všimli jste si toho na hřišti?
Nakoplo nás to. Začali jsme věřit, že se zápasem ještě něco můžeme udělat. Hráči Valencie byli v klidu, mysleli si, že to dokopou přihrávkama, hráli víc na vlastní polovině. Pořádně nešli dopředu a možná to trochu podcenili. Po gólu znervózněli a byli dost zaskočení, že nakonec nevyhráli.
Druhý gól jste dali ve chvíli, kdy jeden ze španělských hráčů ležel na zemi a vaše rozehrávka přišla z místa, vzdáleného od toho, kde fauloval.
Oni právě nepočítali s tím, že tak rychle rozehrajeme. Byla to naše chytrost. To, že tam někdo ležel, je věc rozhodčího, předtím leželo víc hráčů.
Jak vidíte po druhé remíze a se dvěma body na kontě, před závěrečnými zápasy případný postup?
Jsme realisti. Chceme ale v těch dvou zápasech dokázat, že dokážeme hrát v Evropské lize dobré zápasy. Chceme zvednout kredit Slavie i českého fotbalu.
