Ústavní soud odročil jednání k Lisabonu o týden, musí se poradit

  • 2241
Ústavní soud odročil jednání o Lisabonské smlouvě na 3. listopad, kdy zřejmě vyhlásí verdikt. Musíme se poradit, vysvětlil odklad předseda soudu Pavel Rychetský. S kolegy se dnes zabýval stížností skupiny senátorů, kteří se obávají, že smlouva omezí svrchovanost Česka v Evropské unii.

On-line reportáž

Jednání Ústavního soudu minutu po minutě

Česko je posledním státem Unie, který reformní smlouvu neratifikoval. Schází podpis prezidenta Václava Klause, který je známým kritikem dokumentu. Právní záruky, které k podpisu chce mít prezident (trvalou výjimku z Listiny základních práv EU - pozn. red.), ale nejsou jediným nedostatkem v očích odpůrců smlouvy.

"Soud se dosud zabýval jen některými pasážemi Lisabonské smlouvy, chceme, aby ji nyní prozkoumal jako celek. To, oč se jedná panu prezidentovi, je pouze výjimka z Listiny práv a svobod, nám ale na té smlouvě vadí více věcí," řekl MF DNES ráno jeden ze senátorů, Jiří Oberfalzer z ODS.

Podle něj Lisabonská smlouva zavádí vágní pojmy a ideologicky zabarvené kategorie. "Zásadně mění fungování Evropské unie a postavení ČR v budoucí Unii," uvedl pak u soudu Oberfalzer.

Česko okupuje světová média

Ústavní soud se kvůli Lisabonu dostal na titulní stránky

Dopoledne bylo na programu dokazování, odpoledne si soud vyslechl obsáhlé závěrečné návrhy. Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle procházel bod po bodu ústavní stížnost senátorů a vyvracel jejich opodstatnění. V některých záležitostech již Ústavní soud stanovisko vydal, jiné body Füle vykládal a upřesňoval, co v evropské praxi znamenají.

Připomněl, že vláda vydala stanovisko, že Lisabonská smlouva je v celém rozsahu v souladu s naší ústavou. "Pokud soud dojde k závěru, že Lisabonská smlouva neodporuje ústavě, měla by být označena za konformní s naším ústavním pořádkem," vzkázal ministr.

JAK MŮŽE JEDNÁNÍ SKONČIT

Soud verdikt odročí - ubere na síle argumentu, že se Lisabonskou smlouvou zaobíral příliš povrchně. Ale průtahy Evropu znervózňují.

Soud dá za pravdu odpůrcům - nejméně očekávaná varianta. Vstoupení smlouvy v platnost v celé EU - i reformy Unie - by se zřejmě nadlouho zadrhly, ne-li zcela zastavily.

Soud stížnost zamítne - prolisabonské české politické strany i EU začnou tlačit na prezidenta Klause, ať smlouvu podepíše. Pokud bude ratifikaci oddalovat, zkusí ho politici obejít změnou ústavy.

Hned v úvodu soudci jednání na deset minut přerušili. V ústraní rokovali o tom, zda je předseda Pavel Rychetský podjatý, jak tvrdil právník senátorů Jaroslav Kuba s ohledem na nedávnou schůzku Rychetského s německým velvyslancem. Soudci námitku zamítli.

I další zajiskření se odehrálo mezi soudci na jedné a stěžovateli na druhé straně. Senátoři totiž předložili doplnění své stížnosti. "Toto jednání je na pokraji obstrukčního jednání, času bylo dost," reagoval Pavel Rychetský.

Senátor Oberfalzer se pak hájil, že senátoři jen chtěli, aby Ústavní soud mohl co nejdříve začít jednat, proto zvolili postupné doplňování. "Je pro nás důležité, aby si česká veřejnost uvědomila, že se tu odevzdává samostatnost České republiky. Budeme muset akceptovat i věci, které prosadí většina oproti naší vůli," řekl Oberfalzer.

Odpůrci Lisabonu před budovou soudu

Odpůrce Lisabonské smlouvy přišli už kolem osmé hodiny ranní podpořit dva demonstranti. Asi po pěti minutách je odvedla městská policie. Zákon totiž říká, že demonstrovat lze až sto metrů od budovy soudu nebo dále.

Protesty před jednáním Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě (27. 10. 2009)Pak odpůrců začalo přibývat, v devět hodin stála před soudem skupina příznivců či členů Strany svobodných občanů včetně předsedy Petra Macha. Šéf strany mluvil o padesáti lidech, reportérka iDNES.tv asi o dvacítce. - více o protestech před Ústavním soudem čtěte zde

Ústavní soud se již Lisabonskou smlouvou jednou zabýval. Loni k tomu dal podnět Senát. Soudci tehdy zkoumali nejspornější pasáže a rozpor s ústavním pořádkem nenašli. Nyní soudci smlouvu zkoumají jako celek.

, , , ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue