Policisté přivádějí neonacistu k výslechu. | foto: iDNES.cz

Ústavní soud odmítl stížnost údajného neonacisty proti vazbě

  • 1
Ústavní soud odmítl stížnost proti vazbě, kterou v září podal jeden z deseti údajných neonacistů zadržených při červnové policejní razii na extremistické scéně. Jde zřejmě o Lukáše Roda, jehož antifašisté označují za jednoho z lídrů neonacistického hnutí Národní odpor.

Prostřednictvím advokáta tvrdil, že Okresní soud pro Brno-venkov rozhodl o vazbě nezákonným způsobem. Soud ale stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Stejným způsobem naložil Ústavní soud už o měsíc dříve se stížností dalšího z údajných extremistů Martina Fraňka. Soud vždy zveřejňuje pouze iniciály stěžovatelů, jména však lze odvodit z propagačních materiálů, které na podporu zadržených vydávají jejich přátelé.

Ústavní soudci tento měsíc odmítli také stížnost Jana Pohla ze stejné skupiny podezřelých, jenž je stíhán na svobodě. Pohl v obsáhlé stížnosti napadl příkaz k domovní prohlídce, který vydal Obvodní soud pro Prahu 1.

Tvrdí, že policie příkaz získala lstí, když v něm uvedla jiná podezření, než pro která později zahájila trestní stíhání. Podle ústavních soudců je ale rozhodnutí v pořádku.

Klíčovou námitkou Rodovy stížnosti je to, že okresní soud při rozhodování o vazbě vyslechl Roda bez přítomnosti jeho advokáta, který soudu předem ohlásil, že ve stanovený čas nemůže přijít. Podle ústavních soudců však právník o jednání věděl a mohl si upravit program.

"Nelze po obecných soudech rozumně požadovat, aby vždy přizpůsobovaly průběh řízení představám a požadavkům obhájců, navíc za situace, kdy je soud ze zákona vázán velice krátkou objektivní lhůtou 24 hodin," uvedl v usnesení soudce zpravodaj Stanislav Balík. Přítomnost obhájce u výslechu není zákonem vyžadována a závisí v podstatě pouze na vůli či dosažitelnosti konkrétního obhájce. K vazebním důvodům se mohl při výslechu vyjádřit sám Rod.

Ústavní soud nenašel nedostatky ani v odůvodnění rozhodnutí o vazbě.

"Organizovanost na věci zainteresovaných osob vyvolává oprávněně obavu, že by stěžovatel mohl v případě ponechání na svobodě působením na dosud nevyslechnuté svědky ovlivňovat průběh vyšetřování," stojí v usnesení.

Policie v červnu při zásahu proti lidem napojeným na extremistické skupiny zadržela deset osob a obvinila je z propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Vyšetřování se týkalo hudebních akcí pořádaných od dubna 2008 do začátku letošního roku. Naplánovali prý 11 koncertů, na nichž byl údajně propagován nacismus. Obvinění to popírají.

V říjnu provedla policie další velkou razii mezi údajnými neonacisty. Detektivové zadrželi 24 lidí, 18 jich obvinili z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka.


Nejlepší videa na Revue