Václav Klaus | foto: Profimedia.cz

Klausovi se líbí švédský návrh české výjimky pro Lisabon

  • 961
Václav Klaus je blízko dohodě o tom, jak vyřešit jeho požadavek k Lisabonské smlouvě. Prezident obdržel návrh švédského předsednictví EU, který je odpovědí na jeho požadavek. A líbí se mu. Podle ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho bude výjimka obecná; jedná se jen o slova Česká republika a o jednu čárku.

"Návrh odpovídá představě prezidenta a je možné s ním dále pracovat," sdělil mluvčí Václava Klause Radim Ochvat.

Prezident výjimkou podmiňoval ratifikaci Lisabonské smlouvy k reformě Unie. Podle něj evropská listina základních práv ohrožuje právní jistoty občanů Česka a mohla by v současné podobě vést k prolomení Benešových dekretů.

VÝJIMKY
A ZÁRUKY

Britové a Poláci si výjimky vyjednali kvůli obavám z velkého vlivu Evropského soudu v oblasti lidských práv. Mohlo by se tím podle nich měnit polské nebo britské vnitrostátní právo. Irové zase před druhým referendem požadovali záruky, že některá ustanovení Lisabonské smlouvy se jich nebudou týkat.

Česko je poslední zemí Unie, která Lisabonskou smlouvu neratifikovala. Zbývá právě jen Klausův podpis. - čtěte Kancléř Weigl: Klausovu podmínku k Lisabonu lze splnit bez nové ratifikace

Výjimku z platnosti Listiny si už dříve vyjednali Britové a Poláci. Irové si zase vymohli záruky, že se na ně některá ustanovení nebudou vztahovat.

Boj o slova Česká republika a čárku

Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle po zasedání sněmovního výboru uvedl, že česká výjimka bude obecná. Mělo by se jednat o slova Česká republika a o čárku, která by se přidala k polské a britské výjimce. Ta je součástí protokolu číslo 30 Lisabonské smlouvy, uvedla mluvčí ministra Marie Faturová.

"Ten text bude opravdu obecný, já nepředpokládám, že by tam byla jakákoli specifická a konkrétní zmínka, která se objevuje jako ten argument, proč se o tomto doplňku, o této podmínce bavíme," řekl Füle. Podle něj se zde nebude příliš probírat téma nové Evropské komise.

Na říjnovém zasedání Evropské rady by podle Füleho měly hlavy států a vlády sedmadvacítky slíbit, že česká výjimka bude při nejbližší změně evropského primárního práva schválena.

"Stále se ale vedou jednání o konkrétní formě a obsahu na úrovni pana prezidenta, pana premiéra a švédského předsednictví," uvedl ministr. Podle něj jsou jednání konstruktivní a je cítit určitý optimismus.

Slovenské požadavky a čekání na Ústavní soud

Česká výjimka by mohla být ratifikována spolu s irskými požadavky a přístupovými smlouvami s Chorvatskem na unijním summitu 29. a 30. října. Jen dva dny před ním bude o souladu Lisabonské smlouvy s českou ústavou rozhodovat Ústavní soud.

Podmínky kvůli výjimce si začalo diktovat i Slovensko. Premiér Robert Fico prohlásil, že českou výjimku v Unii zablokuje, pokud se nebude vztahovat i na Slovensko. - čtěte Výjimku v Lisabonu chceme taky, jinak zablokujeme tu českou, řekl Fico

Podle Fülleho Česko se Slovenskem přímo nejedná. Ministr ale doufá, že se Bratislava na Evropské radě zachová tak, aby byla česká podmínka splněna a otevřela se cesta k české ratifikaci Lisabonské smlouvy.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek postoj prezidenta kvitoval. "Považuji aktuální vývoj okolo ratifikace Lisabonské smlouvy v České republice, kdy se rýsuje řešení v podobě tzv. švédského návrhu, za pozitivní. Jsem přesvědčen, že je to cesta, jak splnit požadavek prezidenta Václava Klause a umožnit tak rychlé dokončení ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy v České republice," uvedl.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue