Joe Biden přilétá do Prahy především napravit reputaci Spojených států poté, co Bílý dům odpískal projekt radarové základny v Brdech. A má co napravovat, soudí někteří. Například podle expremiéra Mirka Topolánka bude "pozitivní", pokud se americký viceprezident přijíždí "tak trochu omluvit" za způsob, jak USA oznámily odstoupení od radaru v Česku.
Změnu amerických plánů Václav Havel označil v rozhovoru pro rádio Svobodná Evropa jen za americký technický problém. Připomněl, že o protiraketovém štítu se jedná už 25 let a že to vypadá, že každá americká vláda se na věc dívá odlišně. Víc ho prý rozesmutnila "česko-česká" debata, zda by tady radar měl být.
Obama moje naděje nezklamal
Havel dodal, že "pokud mají Američané pocit, že se nás dotklo, že se plánu radaru vzdali, pak myslím, že tento pocit je neopodstatněný. Na druhé straně bych já osobně pochopil, kdyby to chtěli vysvětlit podrobněji."
Bývalý prezident popřel, že by nový americký prezident Barack Obama zklamal jeho naděje. "To bych neřekl," prohlásil v odpovědi na otázku ohledně Obamova rozhodnutí setkat se s dalajlamou až po návštěvě Číny.
Dodal ale, že "teď přišel čas, kdy je nutné upozornit na některá nebezpečí, jež se mohou objevit". Nedávný dopis středo- a východoevropských osobností Obamovi, který Havel podepsal, byl prý "včasným varováním před některými kompromisy".
Biden Česku nabídne stíhačky, probere i dostavbu Temelína
Americký viceprezident Joe Biden nedorazí s prázdnou. Zdroje MF DNES tvrdí, že kromě ujištění o spojenecké důvěře přiveze dvě konkrétní věci. Bude mluvit o dostavbě Temelína a o stíhačkách. Nyní vycházejí najevo podrobnosti právě o nich. Konkrétně o tom, o jakých typech se tu bude mluvit.
Američané mohou nabídnout nákup modernizovaných, neviditelnou technologií vybavených stíhaček F-15 nebo F-16. Ty by mohly nahradit gripeny, kterým jejichž pronájem končí za pět let. - více o stíhačkách čtěte zde
Viceprezident se podle všeho také zmíní o zájmu amerického strojírenského gigantu Westinghouse podílet se na dostavbě reaktorů v jaderné elektrárně Temelín. O tento kontrakt se už uchází jedna velká ruská státní firma. - více o dostavbě Temelína čtěte zde
Měli bychom mít hrdost a ukázat, že vydržíme pár dní bez ropy, míní Havel
Rozhovor se stočil i na vztah Ruska s Českem. Havel řekl, že z Ruska jistě přicházejí znepokojivá znamení, ale že nikdo by se neměl bát nikoho. Zopakoval, že s Ruskem je zapotřebí mít partnerské vztahy, ale že partnerství "neznamená, že musíme být slepí".
Aniž jmenovitě jakoukoli zemi zmínil, řekl také, že "bychom měli mít trochu hrdosti a dát jasně najevo, že - řekněme - můžeme vydržet pár dní bez ropy".
"Oni musejí vyvážet. Kdyby viděli partnera, který je schopen přehlédnout, jak dopadne v příštích volbách, a který si zachovává určité zásady, možná by nepoužívali takový druh hrozeb," řekl na dotaz jak reagovat na to, kdyby "někdo" podmiňoval dodávky ropy mlčením o svých politických vězních.
Ukrajina i Bělorusko patří do Evropy, Gruzie a Turecko jen konečky prstů
K dalšímu rozšiřování NATO Havel řekl, že z hlediska hodnot i zeměpisu vede podle něho čára po ruských hranicích. Do západní civilizační sféry podle něho patří i Ukrajina a přes nynější poměry také Bělorusko.
Odstíněněji se vyslovil ke Gruzii, která stejně jako Ukrajina o členství v NATO usiluje. "Gruzie visí v evropské oblasti jen za konečky prstů, nicméně to platí i pro Turecko a to už je členem NATO několik desetiletí," řekl.
"Pravděpodobně by bylo fér, kdyby byla začleněna i Gruzie. Na druhé straně by pro ni bylo z hlediska budoucnosti pravděpodobně bezpečnější, kdyby se pevně ukotvila ve svém sousedství. Ale neříkám, že evropské a euroatlantické instituce by neměly rozhodnout ve prospěch Gruzie."
