Počet mrtvých po útoku v Íránu vzrostl, revoluční gardy hrozí tvrdou odvetou

  • 6
Počet mrtvých po nedělním sebevražedném atentátu na revoluční gardy v jihovýchodním Íránu stoupl na 42. Gardy hodlají tvrdě zakročit proti pachatelům útoku, k němuž se přihlásila sunnitská povstalecká skupina bojující za práva Balúčů. Teherán po USA a Británii obvinil z útoku také Pákistán.

O život přišli nejen velitelé gard, ale také místní kmenoví vůdci a civilisté. Íránští představitelé nejdříve ze zodpovědnosti obvinili Spojené státy a Velkou Británii, což Washington kategoricky odmítl. K atentátu se přihlásila skupina, která si říká Boží vojáci (Džundalláh). - více o nedělním útoku na revoluční gardy se dočtete zde

"Máme důkazy o spojení včerejšího teroristického útoku a tajných služeb Británie, USA a Pákistánu," dodal navíc velitel revolučních gard Mohammad Alí Džafarí. Nepochybuje o tom, že rozvědky těchto zemí atentát naplánovaly.

ABDOlMÁLIK RÍGÍ

- Činnost vůdce íránského Džundalláhu je spojována s pákistánskou odnoží Talibanu.

- Rígí údajně z bezpečnostních důvodů nikdy nespí dvě noci po sobě na jednom místě, cizím lidem podává ruku jenom v rukavici a zastřelil prý svou švagrovou, když spala.

- V minulosti kritizoval místní sunnitské duchovní za podporu Teheránu

Podle Džafarího totiž tajné služby USA, Velké Británie a Pákistánu chrání vůdce íránského Džundalláhu Abdolmálika Rígího. Británie obvinění z účasti důrazně odmítla.

Prezident Mahmúd Ahmadínežád k seznamu pachatelů přidal také Pákistán. Má prý "informaci, že s vykonavateli teroristického útoku spolupracovali pákistánští tajní agenti".

"Považujeme za své právo žádat Pákistán o vydání těchto lidí," sdělil prezident. Teherán si kvůli útoku předvolal pákistánského diplomata.

Pákistán jakoukoliv spojitost s atentátem popírá a premiér Gílání útok odsoudil. Islámábád v minulosti podporoval sunnitské odbojové skupiny. V 80. letech se soustředil zejména na ty, které v Afghánistánu bojovaly proti sovětské okupaci. V Indii zase podporuje organizace, které bojují proti indické armádě v Kašmíru. Indie i Afghánistán tvrdí, že tyto kontakty stále existují a nebyly přerušeny.

Televizní záběry po atentátu na revoluční gardy na jihovýchodě Íránu (18. října 2009)

Televizní záběry po atentátu na revoluční gardy na jihovýchodě Íránu (18. října 2009)

Íránsko-pákistánské vztahy byly v minulých letech dobré, obě země spolupracují a chystají stavbu plynovodu. Írán už ale v minulosti několikrát Pákistán obvinil, že poskytuje své území lidem z Džundalláhu.

Kromě obvinění na adresu USA, Británie a Pákistánu, se objevily i teorie o vině Izraele. Vládní list Kejhán napsal, že atentát je "novým zločinem" izraelské tajné služby Mossad.

Revoluční gardy jsou silnou a vlivnou vojenskou jednotkou v Íránu. Podílely se na vítězství islámské revoluce v roce 1979 a zůstaly oddělené od armády. Jsou považovány za ochranu režimu islámských duchovních a podléhají duchovnímu vůdci ajatolláhovi Chameneímu. Mají na 120 tisíc členů, v jejich rukou je íránský raketový program a disponují vlastními pozemními jednotkami, námořnictvem i letectvem.

V chudé provincii Sístán a Balúčestán na jihozápadě země, kde se atentát odehrál, žijí menšinoví sunnité. Podle agentury Reuters útok jen dokládá prohlubující se nestabilitu v oblasti, která je častým dějištěm střetů mezi bezpečnostními jednotkami, sunnitskými povstalci a překupníky drog.

Sístán a Balúčestán leží na hranici s Pákistánem a část jeho obyvatelstva tvoří sunnitští Balúčové, kteří obývají také pákistánské pohraničí. Z 68 milionů Íránců 89 procent vyznává šíitský islám, Balúčové se řadí k deseti procentům sunnitů.

ÍRÁNSKÝ DŽUNDALLÁH

- Džundalláh má asi 1000 členů a tvrdí o sobě, že hájí zájmy sunnitských Balúčů, které prý většinoví šíité utlačují. Působí hlavně v pohraniční oblasti s Pákistánem a Afghánistánem, ale snaží se distancovat od činnosti Džundalláhu působícího v Pákistánu. Mimo jiné také tím, že se přejmenoval na Hnutí odporu íránského lidu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video