USA už prý nebudou tepat Rusko za stav demokracie

  • 36
Když už nový start, tak se vším všudy. K takovému závěru prý došli poradci amerického a ruského prezidenta. Dohodli se, že USA už nebudou kritizovat stav demokracie v Rusku. Napsal to ruský deník Kommersant s odvoláním na Obamova poradce McFaula. Na návštěvě Moskvy je momentálně šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová.

Vypadá to, že Washington už nebude dávat Moskvě lekce z demokracie, napsal Kommersant. Citoval i Obamova poradce pro Rusko Michaela McFaula, který po pondělní schůzce s jedním z kremelských ideologů Vladislavem Surkovem prohlásil: "Dospěli jsme k závěru, že i v tomto aspektu potřebujeme nový start a musíme se zřeknout dřívějších přístupů, které komplikovaly rusko-americké partnerství."

McFaul a Surkov se mají zabývat problematikou občanské společnosti v rusko-americké prezidentské komisi. Na jejím vytvoření se Obama dohodl s Dmitrijem Medveděvem při červencové návštěvě Moskvy.

Podle Kommersantu jde o obrat v americké politice. USA totiž vždy veřejně kritizovaly stav lidských práv v Rusku. Za prezidenta Clintona se kritika soustřeďovala hlavně na Čečensko, za jeho nástupce Bushe na zmenšování demokratických svobod během éry Vladimira Putina.

"Zásadní pokrok"

Na návštěvě Moskvy je momentálně americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. USA a Rusko dosáhly "podstatného pokroku" při přípravě nové odzbrojovací dohody, která má být uzavřena do konce roku, řekl po schůzce s ní šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. "Naším cílem zůstává uzavřít novou dohodu do 5. prosince, kdy vyprší stávající smlouva START-1," dodala Clintonová.

Hillary Clintonová a Sergej Lavrov (13. října 2009)

Hillary Clintonová a Sergej Lavrov (13. října 2009)

Podle Lavrova také mají pokračovat rusko-americké konzultace o protiraketové obraně, jež mají Moskvě pomoci lépe pochopit nový plán prezidenta Obamy. Podle Clintonové mají být raketové hrozby a obrana proti nim "společným dílem".

Minulý měsíc se Obama zřekl Bushova plánu na vybudování radaru v Česku a rozmístění desítky protiraketových střel v Polsku. - čtěte Základny v česku a Polsku nebudou, potvrdil Obama

Mnozí to považují za ústupek právě Moskvě, neboť ta plán od samého počátku měla za přímé ohrožení vlastní bezpečnosti a tvrdě ho kritizovala. Hrozila dokonce, že na základny namíří rakety z Klainingradské oblasti, ruské enklávy mezi Polskem a Litvou.

Hillary Clintonová s Dmitrijem Medveděvem a Sergejem Lavrovem (13. října 2009)

Hillary Clintonová s Dmitrijem Medveděvem a Sergejem Lavrovem (13. října 2009)

Místo Bushova štítu ve střední Evropě hodlá Obama vytvořit levnější a mobilnější protiraketovou obranu. Moskva se teď dožaduje podrobnějšího objasnění Obamova záměru. "Je možné, že (nová podoba amerického štítu) bude pro nás ještě nebezpečnější než ta, jejíž vybudování se plánovalo v Polsku a v Česku," napsal dnes list Izvestija, považovaný za blízký Kremlu.

Očekávalo se, že šéfka americké diplomacie bude v Moskvě usilovat především o ruskou podporu pro případný tvrdší postup proti Íránu, pokud Teherán nerozptýlí obavy mezinárodního společenství ze svého jaderného programu. Žádného ujištění se ale v Moskvě podle agentury Reuters nedočkala.

Sankce by podle Lavrova byly za nynějších okolností "kontrapoduktivní". V současné době je podle něj třeba všechny síly vrhnout pro dosažení pokroku v diplomatických jednáních s Teheránem. Ruský prezident  před třemi týdny zpřísnění sankcí nevyloučil, ale podle Lavrova to platí až pro případ, kdy se všechny ostatní možnosti vyčerpají.

Dmitrij Medveděv s Hillary Clintonovou (13. října 2009)

Dmitrij Medveděv s Hillary Clintonovou (13. října 2009)

Clintonová se setkala také s prezidentem Dmitrijem Medveděvem v jeho rezidenci za Moskvou. Připustila, že mezi Washingtonem a Moskvou přetrvávají rozpory, třeba v otázce celistvosti Gruzie. To by ale podle ní nemělo bránit rozvoji vztahů.

"Věříme, že můžeme prohloubit naše vztahy a spolupracovat ku prospěchu našich národů," zdůraznila ministryně při přijetí u prezidenta Medveděva v jeho rezidenci za Moskvou. Spolupráci by USA a Rusko měly podle ní předvést zejména při řešení problémů okolo Íránu a Severní Koreje. "Naše spolupráce s novou americkou vládou přechází na novou, vysokou úroveň," podotkl Medveděv.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video