Prezident Václav Klaus a švédský premiér Fredrik Reinfeldt si telefonovali. Tématem hovoru byla ratifikace Lisabonské smlouvy. | foto: Koláž - iDNES.cz

Klaus oddaluje podpis Lisabonu, chce ve smlouvě poznámku o Chartě práv EU

  • 2804
Prezident Václav Klaus poprvé od irského referenda naznačil, jak dál s Lisabonskou smlouvou. V rozhovoru s předsedajícím švédským premiérem Fredrikem Reinfeldtem prý řekl, že chce pod smlouvou poznámku, která se týká Charty základních práv EU. S odvoláním na švédského premiéra to uvedla agentura Reuters.

Agentura prezidentův požadavek komentuje jako další překážku pro ratifikaci Lisabonu.

"Hovořil jsem dnes s Klausem telefonicky... Aby smlouvu podepsal, Klaus požaduje dvouvětou poznámku pod textem, která se vztahuje k Listině základních práv," citoval Reuters Reinfeldta. 

Klaus prý Reinfeldtovi sdělil, že dokument skutečně podepíše, pokud k němu bude připojena poznámka, kterou požaduje, a pokud bude kladný posudek ústavního soudu. Podle premiéra Švédska ale Klaus neupřesnil, jak by jím požadovaná poznámka měla vypadat.

"Řekl, že chce, aby to přijala Rada EU. Řekl jsem mu, že to je špatná zpráva ve špatné chvíli pro EU. Řekl jsem mu jasně, že to je jeho inkoust na papíře, který je důležitý. A že nechci, aby to zdrželo co nejrychlejší ratifikaci smlouvy," uvedl Reinfeldt.

"Potřebujeme objasnění toho, co vlastně (Klaus) žádá. Řekl ale, že musíme počkat na dokončení posuzování soudem, potom že to objasní. (Klaus) ale žádá dodatečná opatření, proto by to měl objasnit, což jsem mu řekl," dodal švédský premiér.

Hrad se zatím k této informaci nevyjádřil, během dne pouze potvrdil, že k telefonátu došlo na přání švédského ministerského předsedy. Ten si stěžoval, že už dříve chtěl s českým prezidentem mluvit, ale nemohl se mu dovolat. 

"Předmětem rozhovoru byl probíhající ratifikační proces Lisabonské smlouvy v České republice," uvedl mluvčí Hradu Radim Ochvat.

Charta (nebo také Listina) základních práv EU je už nyní součástí smlouvy, poprvé ji uvádí závazně do evropského práva. Kritikům Lisabonu je trnem v oku, protože může regulovat citlivé společenské a etické otázky společnosti.

Výjimku z její platnosti si už dříve díky diplomatickému úsilí vyjednali Britové a Poláci. Irové si zase vymohli záruky, že se na ně některá ustanovení nebudou vztahovat.

Proti českému požadavku se ihned postavila Francie, uvedla agentura AFP s odvoláním na francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera. "Nebudeme měnit Lisabonskou smlouvu. Hlasoval o ní v této podobě český parlament," prohlásil.

"Nepochybuji, že prezident Klaus bude strůjcem ještě mnoha dalších obtíží," dodal také šéf francouzské diplomacie. Podle něj ale Češi vědí, že jejich parlament smlouvu ratifikoval ve stávající podobě.

Švédi lobbují za rychlou ratifikaci

Švédští diplomaté podle agentury Reuters označili rozhovor za "poměrně pozitivní".

Švédsko v čele EU zajímá, zda a kdy Češi završí ratifikační proces ratifikace Lisabonské smlouvy. Švédská ministryně pro EU Cecilia Malmströmová dnes v Praze řekla, že švédské předsednictví EU respektuje český ústavní systém, ale o osudu Lisabonské smlouvy by chtělo mít jasno co nejdříve. - čtěte více o švédské misi v Praze

Klaus musí čekat na verdikt ústavních soudců. "Nemohu smlouvu podepsat, ani kdybych hrozně chtěl," připomněla hlava státu během návštěvy v Albánii.

Česko je spolu s Polskem poslední členskou zemí EU, která Lisabonskou smlouvu neratifikovala. V EU především v českém případě roste nervozita, zda se tak stane. EU uvádí, že nechce na Česko tlačit, ovšem návštěvy a rozhovory s českými politiky naznačují zvýšené diplomatické aktivity.

"Pokud by to neznamenalo znovuotevření procesu ratifikace v dalších 26 zemích, mohlo by to být akceptovatelné," řekl ČTK k prvním informacím předseda ČSSD Jiří Paroubek. Kdyby to znamenalo, že prezident smlouvu podepíše, mohlo by to podle Paroubka být východiskem ze současné situace.

Předseda zelených Ondřej Liška naopak za informací vidí další snahu o obstrukce. "Jak znám prezidenta, bude to obstrukce, protože o žádném věcném záměru zatím nic neřekl," prohlásil.

Co je Charta

Chartu základních práv EU nazývanou také Listina základních práv Evropské unie schválili šéfové států v roce 2000 během zasedání Evropské rady v Nice. V současnosti se nejedná o právně závazný text, avšak všechny členské státy se zavázaly ustanovení charty dodržovat.

Otázka přijetí charty je součástí debaty o ratifikaci Lisabonské smlouvy.

Je možné, že se prezidentovy nové podmínky týkají právě jí. V rámci textu "Lisabonu" je uveden odkaz na Listinu základních práv Evropské unie. Pokud lisabonská smlouva vstoupí v EU v platnost, bude začlenění základních práv do lisabonské smlouvy znamenat, že evropské instituce a členské státy budou právně vázány je dodržovat.

Výjimku pro aplikaci Charty základních práv EU si vyjednaly Británie a Polsko z obavy, že by jim unijní justice mohla zpochybnit stávající zákony či vnutit nová práva, která u nich neplatí. U Londýna se to týká především sociálních práv občanů (zaměstnanosti) a u silně katolického Polska práva homosexuálů uzavírat sňatky.

zdroj: ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue