Zeď mezi východním a Západním Berlínem začaly jednotky východoněmecké armády stavět v srpnu 1961 - oficiálně měla zabránit pronikání protisovětských živlů do NDR.

Zeď mezi východním a Západním Berlínem začaly jednotky východoněmecké armády stavět v srpnu 1961 - oficiálně měla zabránit pronikání protisovětských živlů do NDR. | foto: Profimedia.cz

Před 60 lety vznikla NDR. Proslula berlínskou zdí a trabanty

  • 31
Přesně před šedesáti lety vznikla Německá demokratická republika. Do povědomí lidí se komunistická NDR zapsala například berlínskou zdí, vozem značky Trabant nebo tajnou službou Stasi. Takzvané východní Německo existovalo téměř 41 let, zaniklo až v říjnu 1990 spojením se svým západním sousedem.

Klíčovým bodem pro rozdělení Německa byla prohraná druhá světová válka, kdy byla země rozčleněna do čtyř okupačních zón spravovaných Británií, Francií, USA a Ruskem. V květnu 1949 vznikla v západních zónách Spolková republika Německo. Téhož roku přišla z ruské okupační zóny odpověď: vznik Německé demokratické republiky.

Přestože NDR nesla ve svém jménu přívlastek demokratická, mohli si její obyvatelé o politických svobodách a hospodářské prosperitě svých západních sousedů nechat pouze zdát. Východní Německo bylo od počátku budováno jako komunistický stát s politickým monopolem Jednotné socialistické strany Německa. Podle odhadů bylo mezi lety 1949 až 1989 z politických důvodů zatčeno 200 tisíc až 250 tisíc lidí.

Berlínská zeď a pásmo smrti - dobová fotografie

Berlínská zeď a pásmo smrti - dobová fotografie

Symbolem poměrů v zemi se stala berlínská zeď, která od srpna 1961 bránila útěku východních Němců do demokratického a hospodářsky vyspělejšího Západního Berlína. Tato 160 kilometrů dlouhá betonová bariéra, která se stala také jedním z hlavních symbolů studené války, byla ostře střežená.

Přesto snahám o útěk úplně nezabránila. Při pokusu dostat se přes ni pohraničníci zabili nejméně 74 lidí (podle některých údajů až 136) a zranili dalších asi 120. Drolit se začala v listopadu 1989 a dnes existuje jen jeden větší zachovalý úsek.

Bývalý hlavní štábu východoněmecké tajné policie Stasi v Berlíně

Bývalý hlavní štáb východoněmecké tajné policie Stasi v Berlíně

Nechvalně proslulo také východoněmecké ministerstvo státní bezpečnosti neboli Stasi. Tajnou službu NDR založila sovětská okupační správa v únoru 1950 po vzoru sovětské tajné služby NKVD. Na podzim 1989 zaměstnávala Stasi na 90 tisíc lidí, dalších až 200 tisíc tvořilo síť jejích agentů a spolupracovníků.

Šest let po založení Stasi vznikla Národní lidová armáda jako reakce na založení západoněmeckého Bundeswehru. Ozbrojené složky existovaly v NDR od začátku 50. let, formálně to však byli policisté, kteří bydleli v kasárnách a prodělali vojenský výcvik.

Národní lidová armáda (NVA) vznikla v lednu 1956 v reakci na založení západoněmeckého Bundeswehru.

Národní lidová armáda (NVA) vznikla v lednu 1956 v reakci na založení západoněmeckého Bundeswehru.

NLA byla jednou z hlavních opor režimu, její velení ale podléhalo Sovětům (na území NDR bylo dvakrát více vojáků Rudé armády než těch východoněmeckých). NLA patřila k nejlépe vyzbrojeným armádám Varšavské smlouvy, neboť se s ní počítalo pro první fázi konfliktu s NATO.

Pozornost budily její uniformy, jenž vycházely z pruské tradice a velmi se podobaly uniformám nacistického Německa. Od Wehrmachtu převzala i přilbu (ovšem model, který se koncem druhé světové války teprve připravoval).

Trabant sraz

Snad nejznámějším východoněmeckým produktem se stal vůz značky Trabant. Jednoduchý automobil s karoserií z duroplastu vyráběli v NDR od roku 1957 do dubna 1991. Trabant se stal předmětem mnoha vtipů, v NDR však byl nedostižným snem - zájemci na něj čekali roky v pořadníku.

Vyrobilo se ho na 2,8 milionu kusů, prodával se i v dalších zemích východního bloku. Dnes je z trabanta téměř kultovní vůz a na letošním autosalonu ve Frankfurtu se dokonce představil jeho elektřinou poháněný nástupce. - více se o hvězdě frankfurtského autosalonu dočtete zde

Východoněmecký zpěvák Dean Reed

Východoněmecký zpěvák Dean Reed

Při vyjmenovávání symbolů NDR nelze opomenout amerického zpěváka a herce Deana Reeda. V době, kdy tisíce lidí riskovaly život při útěku z Východu na Západ, vydal se opačným směrem. Koncem 50. let dobýval hitparády v Americe, během turné po Jižní Americe ale poznal obrovské sociální rozdíly a tamní režimy, což radikalizovalo jeho levicové smýšlení.

V roce 1966 byl vyhoštěn z Argentiny a Chile a týž rok absolvoval první turné po SSSR. Sedm let nato se usadil v NDR, kde se stal nástrojem socialistické propagandy. Dodnes se spekuluje, zda byl naivní idealista, či pragmatik, který si užíval pohodlného života hvězdy východního bloku. Reed zemřel za nejasných okolností v roce 1986; krátce před smrtí údajně zvažoval návrat do USA.

Historie východního Německa

Léto 1945 - Poražené Německo bylo rozděleno do čtyř okupačních zón spravovaných Británií, Francií, Ruskem a USA.

Květen 1949 - V západních zónách vstoupila v platnost ústava, kterou byla vyhlášena Spolková republika Německo (SRN).

Říjen 1949 - V sovětské okupační zóně byla 7. října vyhlášena Německá demokratická republika (NDR).

Květen 1955 - NDR se stala členem Varšavské smlouvy.

Srpen 1961 - Kvůli masovým útěkům obyvatelstva nechalo východní Německo uzavřít přechody do Západního Berlína. Město bylo následně rozděleno přísně střeženou betonovou zdí.

Vlajka bývalé NDR.

Květen 1989 - Komunální volby v NDR provázelo falšování údajů, což vedlo k nárůstu nespokojenosti mezi občany. V průběhu roku 1989 se začala formovat organizovaná opozice, která, na rozdíl od Polska či Maďarska, do té doby v NDR prakticky neexistovala.

Červenec až prosinec 1989 - Masový útěk občanů NDR do západního Německa přes Maďarsko, Polsko a Československo. Během roku 1989 uteklo na Západ asi 380 tisíc východních Němců.

Říjen 1989 - Dlouholetý východoněmecký vůdce Erich Honecker odstoupil ze všech funkcí.

Listopad 1989 - Východoněmecké vedení nechalo 9. listopadu natrvalo otevřít přechody v berlínské zdi.

Březen 1990 - Na území NDR se konaly první svobodné volby.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue