Byl to skoro stejný gól jako v minulém domácím utkání proti Kladnu. I teď jste poslal centr z pravé strany a soupeř si dal vlastní gól.
Ale tentokrát jsem kopal z trochu větší vzdálenosti. Musel jsem dát větší ránu, stál jsem skoro u lajny. A protože jsem stál v dráze míče, právě proto jsem už předem věděl že zapadne do brány.
Ještě jedno srovnání. Stejně jako proti Kladnu se vám nedařilo podle představ, ale máte tři body.
Chtěli jsme vyhrát, ale nebyl to z naší strany nijak mimořádný fotbal. Zaplaťpánbůh za výhru. Proti Teplicím a Liberci jsme odehráli pohledná utkání, jenže vytěžili jsme z nich jediný bodík. Proti Kladnu i Boleslavi to bylo slabší, ale těch bodů je šest.
Možná by se vám hrálo uvolněněji, kdybyste za stavu 1:0 proměnili některou z dalších příležitostí.
Přesně tak. Jenže zase jsme velké šance neproměnili a mohlo nás to mrzet. Je to velká škoda, protože vést 2:0, zápas by vypadal jinak. Mohli bychom se soustředit na obranu a máme silné hráče do brejků. Takhle jsme inkasovali z první vážnější šance Boleslavi a za vyrovnaného stavu jsme se dostali do křeče. Tu jsme řešili dlouhými nakopávanými balony a nehráli fotbal, který hráváme. Zaplaťpánbůh za ten šťastný závěr.
Jak vám bylo, když Kulič těsně před přestávkou vyrovnal?
Byla to naše chyba. Najednou přijde centr z půlky hřiště a je to 1:1. Ta branka nás dostala pod tlak.
Špatná produktivita už vás trápí delší dobu. Co s tím?
Neproměňování šancí je náš problém. Možná bychom měli zajít za trenérem a ještě víc pilovat střelbu. Z vápna i kratších vzdáleností, dorážet míče třeba do prázdné brány. Prostě se do takových pozic co nejčastěji dostávat. Pak je to možná i o tom štěstí…
Které jste na konci duelu s Mladou Boleslaví nakonec měli, že?
No vidíte, to máte pravdu.
