Vojenský újezd Brdy, ve kterém měl stát americký radar. | foto: Dan Materna, MAFRA

PŘEHLEDNĚ: USA „zamázly“ radar v Brdech, Češi litují i oslavují

  • 1810
Všichni o něm mluvili a jednali, ale americký radar v Česku nebude. Zprávu v poledne oficiálně oznámil premiér Jan Fischer, prezident Obama mu kvůli tomu volal v noci. Krok USA vzbudil skeptické i potěšené ohlasy - a také obavy, zda to nepovzbudí "jestřáby" v Rusku.

"Krátce po půlnoci se se mnou telefonicky spojil prezident USA Barack Obama, aby mi oznámil, že jeho vláda ustupuje od záměru vybudovat na území České republiky radar protiraketové obrany," řekl předseda úřednické vlády. "Bylo to v 00:21 středoevropského času," prohlásil v poledne premiér Jan Fischer.

Patří plány na radar v Brdech do koše?

Čtěte názory blogerů na serveru iDNES.cz

Zprávu o konci radaru jako první přinesl list The Wall Street Journal. Odvolával se na současné i minulé americké vojenské a politické činitele. - čtěte USA opustily plán na radar, Íránu už se tolik nebojí

Hned potom na zprávu reagovali čeští politici. Předseda ČSSD Jiří Paroubek ji poněkud archivním slovníkem nazval "vítězstvím českého lidu", šéf ODS Mirek Topolánek v kontrastu varoval před ohrožením České republiky. Prezident Václav Klaus pouze řekl, že ho rozhodnutí nepřekvapilo. - čtěte Vítězství lidu, slaví konec radaru Paroubek. Ohrožení, varuje Topolánek

Přehodnocení plánů na protiraketový štít poté potvrdil i americký prezident Barack Obama. Zaměření na rakety krátkého a středního doletu bude dle tajných služeb účinnější vůči íránské hrozbě, uvedl.

obama: ÍRÁN ZŮSTAL V HLEDÁČKU USA

Americe ale jde víc o rakety krátkého a středního doletu

Velkou radost udělalo rozhodnutí americké administrativy brdským starostům a hnutím jako Nenásilí či Ne základnám. Poslední zmíněné uskupení se rozhodlo vyrazit na oslavnou jízdu. - více o oslavách odpůrců radaru čtěte zde

Nicméně nadále bude pokračovat exkluzivní česko-americká spolupráce na strategické úrovni. Češi tak budou mít přístup k novinkám na poli vojenském a technickém. "Obama mě ujistil, že USA svůj přístup nezmění," řekl Fischer.

Ministr zahraničí Jan Kohout se pak postavil proti tvrzení Mirka Topolánka, že Česko ztrácí bezpečnostní ukotvení. Naší "bezpečnostní kotvou je (Severoatlantická) aliance," řekl.

Blogeři iDNES.cz komentují situaci kolem radaru

Kohout: Protiraketová ochrana má budoucnost

Podle Kohouta projekt protiraketové obrany nemíří do koše, jen se hodně změní. "Výrazně vzrostla hrozba raket krátkého a středního doletu. Další diskuse bude pokračovat v rámci NATO, Česko v ní bude privilegovaný partner," řekl ministr.

Spojené státy se nyní hodlají více zaměřit na mobilní systémy (například lodě), které půjde rozmístit operativně na místech, která se octnou v ohrožení. A to v rámci Severoatlantické aliance. "Výsledek posílí a zefektivní obranu před raketami krátkého a středního doletu pro celou Evropu," míní Kohout.

Vše o plánovaném radaru v Brdech

Základní data a chronologie dění kolem radaru

Analytici oslovení agenturou Reuters nicméně upozorňují, že jeden nepříjemný důsledek rozhodnutí určitě mít bude: politickým "jestřábům", zastáncům tvrdého křídla v Kremlu, naroste sebevědomí. - čtěte analýzu: Americké "Ne radaru" může posílit jestřáby v Kremlu

Zatím to může pocítit Gruzie nebo Ukrajina, ale výhledově i Česko. Ostatně ruský ministr zahraničí Lavrov tvrdí, že Česko patří do "východní Evropy", tedy regionu, který Rusko tradičně chápe jako svou sféru vlivu.

Ukrajinci by se ale měli bát už teď. "Je to padesát na padesát," citovala agentura Reuters nejmenovaného západního diplomata, odpovídajícího na otázku, zda Rusko může vojensky napadnout ukrajinský Krym kvůli lepšímu přístupu do Černomoří.

Je dobře, že v Česku nebude stát radar americké protiraketové obrany?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 1. října 2009. Anketa je uzavřena.

NE
NE 21091

ANO
ANO 13549


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue