Nakonec, proč takový experiment nezkusit, když žijeme v zemi, kterou ještě před nedávnem řídil muž s tváří vyplašeného teenagera. Možná se dočkáme i toho, že až vznikne muzikál o Harrym Potterovi, zazpívá si ho Karel Gott.
Takový precedens však nevznikne, dlouho po začátku zůstává zmíněný kontrast v hlavě. Také proto, že některé zcela zbytečné písně dávají k takovým úvahám prostor.
Johanka musí mít větší jiskru
Sama hlavní představitelka se věkovému rozdílu tu staví na odpor, jindy rezignuje. Do boje vyráží hrdlem – zpívá fantasticky. Dokáže si s hlasem hrát, zvládne mohutný nástup orchestru i jemné vykreslení drobných tónů. Zavřete oči a můžete vychutnávat jeden z nejlepších pěveckých výkonů na domácí muzikálové scéně.
Otevřete je a uvidíte spíše než zapálenou bojovnici selku, která na statku kontroluje zametené zápraží. Johanka má mít v očích oheň, v gestech odhodlání, šílenost. To tady není ani náhodou. Když se na pozadí objeví filmové dotáčky jako vystřižené z Pyšné princezny, každá květina v království by žalem povadla.
Emoce, které chybí Johance, přicházejí s jejím nápadníkem a velitelem vojsk La Hirem. Jeho představitel Kamil Střihavka též skvěle zpívá, ale jeho nasazení se odráží nejen v hlase, ale i ve výrazu a gestech.
Muzikál má dva hity, to když ona zpívá Most přes minulost a on Ty jsi ten déšť. Když v druhé polovině zazní písně krátce za sebou, je vidět ten rozdíl: obě jsou bezchybně zazpívané, ale jednu doprovází herecká nuda, druhou emoce.
Bravurně zvládnuté tu však nejsou jen dvě hlavní role – největší devizou Johanky je právě to, jak je všemi odzpívaná. Žije sice ve stereotypech (opravdu musí vždycky církevní hodnostář bručet?), důležité však je, že to nikdo nikomu takzvaně nekazí.
Trapné boží oko i dražba
S muzikálem však chtělo pracovat i v jiných ohledech. Čtvrtina písní je zbytečných nebo se měla krátit, třeba duet šaška s Karlem a jiné muzikál bůhvíproč natahují na tři hodiny. Hudebně, textově ani významově důležité nejsou.
Dojem z tanečních výkonů nebo úsporné, leč funkční scény shazují nejen zmíněné dotáčky, ve kterých Johanku často sleduje směšné boží oko, ale i přihlouplá snaha o vtip. Opravdu si někdo myslí, že je vtipné podlý obchod Francouzů s Angličany podpořit filmovou dotáčkou s miskou vah a nápisem Dražba o Johanku? Tak tedy jednou provždy: není!
Ještě že tohle všechno zachraňuje zpěv. Ten z průměrného představení dělá mírně nadprůměrné.
O. SOUKUP, G. OSVALDOVÁ - Johanka z Arku
Divadlo Kalich, Praha. Režie J. Bednárik, premiéra 14. září, délka představení 180 min.
Hodnocení MF DNES: 60 %
