Schválení novely je reakcí na včerejší verdikt Ústavního soudu, který na návrh nezařazeného poslance Miloše Melčáka zrušil jednoúčelový ústavní zákon o předčasných volbách plánovaných na 9. a 10 října.
Novela umožňuje, aby prezident dolní komoru rozpustil na její návrh, pokud s ním souhlasí třípětinová, tedy ústavní většina všech poslanců.
On-line reportážDění v Poslanecké sněmovně minutu po minutě Jednání Senátu o předčasných volbách sledujeme ZDE |
Pokud tedy Sněmovna v případě přijetí novely Senátem schválí příští úterý usnesení o svém rozpuštění nejméně 120 hlasy poslanců, prezident by jí musel podle tvůrců novely vyhovět. Předčasné sněmovní volby by se pak podle platné ústavy musely uskutečnit do 60 dnů.
"Našli jsme řešení ústavní krize, mandát schválených změn je silný," reagoval krátce po hlasování šéf ODS Mirek Topolánek.
Proti novele hlasovali zelení a nezařazení, komunisté se zdrželi. Zdůvodnili to obavami, že by to vedlo k rozpočtovému provizoriu.
Nezařazený poslanec Miloš Melčák naznačil, že by mohl podat ústavní stížnost i na dnes schválenou změnu ústavy. Poslanci podle něj novelou zneuctívají včerejší rozhodnutí Ústavního soudu. - čtěte Melčák naznačil, že by mohl zpochybnit i novou cestu k volbám
Šéf lidovců Cyril Svoboda mu na dálku nepřímo vzkázal, že pokud by někdo chtěl novelu u Ústavního soudu napadnout, měl by to udělat ještě dnes. Ještě dnes večer začne o novele ústavy a změně volebního zákona jednat rovněž Senát. Schůzi si pro jistotu naplánoval i na sobotu.
Poslanci debatovali o podobě změn ústavy a volebního zákona zhruba dvě hodiny. Názory se různily nejen mezi stranami, ale i uvnitř jednotlivých partají. Nakonec poslanci podpořili pouze ty úpravy, které vycházely z dohody stran v návaznosti na zrušení říjnového termínu voleb. Hlasovali pro ně poslanci z ODS, ČSSD, KSČM a dva lidovci.
PŘEDVOLEBNÍ KVALTSněmovna zároveň s ústavou měnila i volební zákon. Zkrátila některé lhůty. Prezident má volby vyhlásit nejpozději 50 dní před jejich zahájením; na vyhlášení voleb zkraje listopadu by tak měl mít čas do příštího čtvrtka. I tuto novelu musí ještě projednat Senát. Pokud se volby budou konat o prvním víkendu v listopadu, strany by měly podle volební novely předložit kandidátní listiny nejpozději 38 dní před volbami, tedy do úterý 28. září. Krajské úřady by o registraci kandidátek měly rozhodnout nejdéle 25 dní před volbami, tedy v pondělí 12. října. |
Sněmovna by tím získala šanci přehlasovat Senát v případě zákonů, které schválila tento týden a které horní komora bude projednávat až v říjnu. Pokud v té době bude již Sněmovna rozpuštěna, Senátem nepřijaté zákony platit nezačnou.
Michal Doktor (ODS) a Kateřina Jacques (SZ) shodně požadovali snížit počet poslanců ze sudého na lichý, z 200 na 199, aby se zabránilo opakování patového volebního výsledku z roku 2006.
Jiní zákonodárci své kolegy od přílišné tvořivosti odrazovali. "Další doplňování ústavy je rizikové, vycházím-li z toho, co včera řekl Ústavní soud, že není možné přijímat ad hoc zákony," řekl bývalý ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil. Základní ústavní změnu bez pozměňovacích návrhů si přáli i sociální demokraté.
Zelení o novele ústavy vedoucí k předčasným volbám nyní vůbec nechtěli jednat. Je podle nich třeba získat čas na posouzení dopadů rozhodnutí Ústavního soudu.
"Zelení podpoří pouze ten pozměňovací návrh, který bude obsahovat všechny ústavní pojistky. Návrh ODS tyto pojistky neobsahuje, tudíž jej Strana zelených nepodpoří," uvedl šéf strany Ondřej Liška ve Sněmovně.
Poslanci mají dnes na programu i další body - zákony, které jim vrátil Senát s úpravami. Rozhodují například o rušení zdravotnických poplatků, fúzích zdravotních pojišťoven nebo střetu zájmů.
