Sherlock Holmes vs. Jack Rozparovač. Ve stopách londýnského řezníka

Překvapivě kvalitní dobrodružství, které mistrovsky mísí realitu s fikcí. Zastavte řádění brutálního psychopata.

Sherlock Holmes vs Jack Rozparovač

"Do třetice všeho dobrého" řekli si pánové z ukrajinského týmu Frogwares a vrhli na trh dalšího Sherlocka Holmese, na první pohled nerozeznatelného od starších sourozenců. Stejný engine, stejný interface, stejná hratelnost.

To, co by bylo v jiných žánrech předmětem kritiky, se ale tentokrát jeví spíše jako výhoda. Proč se mořit s novým enginem a vymýšlet nový interface, když už je od minula všechno hotové? Pravda, k dokonalosti tomu ještě dost chybí, ale lepší vrhnout síly na nový příběh a propracované hádanky, než vymýšlet nové revoluční prvky, které nakonec stejně většinou nefungují (viz Mata Hari).

Nový příběh je poněkud drsnější, než jsme zvyklí.

Ač nemám podobné příběhové crossovery příliš v lásce, zasazení fiktivního detektiva Sherlocka Holmese do proklatě reálného řádění jednoho z "nejslavnějších" vrahů světové historie je bezesporu geniální nápad. Na rozdíl od Procitnutí, kde Sherlock bojoval proti kultu Cthullhu, působí tentokrát zápletka naprosto věrohodně.

Autoři pečlivě prozkoumali všechny materiály, které jsou k tomuto nikdy nevyřešenému případu k dispozici, a v člověku celou dobu rezonuje pocit, že tak nějak se to skutečně mohlo stát.

Nový příběh je poněkud drsnější, než jsme zvyklí. Prakticky celý se odehrává v Londýnské čtvrti Whitechapel, která je plná násilí a prostituce. Kontrast mezi dokonalým britským gentlemanstvím obou hlavních postav (dr. Watson samozřejmě nesmí chybět) a špínou a malostí okolního prostředí je jedním z největších lákadel.

Hra si vskutku nebere servítky a nevyhýbá se ani společensky "problematickým" tématům jako je homosexualita, antisemitismus nebo pohlavní choroby. Příjemná změna oproti plochým a jednostranným příběhům o záchraně světa, kterými je dnešní produkce přesycena.

Věrohodnosti vyprávění trochu ubližuje umělé protahování herní doby. Dostáváme se tak do klasických adventurních situací, kdy řešíte malicherné problémy vedlejších postav a hlavní linie příběhu se vám stále vzdaluje. I když tyto situace působí nevěrohodně, jsou naštěstí dostatečně vyváženy atraktivitou hádanek.

V předchozích dílech byl vždy kladen větší důraz na různorodé puzzly a práci s důkazním materiálem než na kombinování předmětů. Stejné je to i tentokrát. Najdeme tu ty klasické, typu posouvání dlaždiček nebo otvírání zamčeného sejfu, většina hádanek je ale mnohem napáditějších.

Bezesporu nejoriginálnější je ta, v níž řežete do mrtvých prasat za účelem rozpoznání použité vražedné zbraně. Jedinou výjimku mezi vydařenými problémy tvoří puzzle z poloviny hry, kdy po vás hra zcela absurdně vyžaduje znalost dat význačných bitev z americké války o nezávislost a to včetně vlajek a uniforem všech zúčastěných armád. Ještěže máme ten Google.

Je jen na vás, zda vám víc vyhovuje pohled z vlastních očí, nebo klasický isometrický

Přestože hra patří spíš mezi jednodušší a občas až příliš napovídá, rozhodně si u ní pěkně potrápíte mozkové závity. Obtížnost se pomalu stupňuje a ty nejtěžší (a samozřejmě i nejlepší) hádanky si musíte postupně zasloužit.

Praktickou změnou oproti předchozím dílům je nový přístup k simulaci Sherlockových myšlenkových procesů. Vždy byly zdrojem mnoha nepříjemných zákysů, jelikož vás hra přímo vybízela k tomu, abyste na kladené otázky vypisovali odpověď přímo na klávesnici.

Místo toho přichází systém dedukčních tabulí, kdy nalezené důkazy umísťujete do připravených pozic, hledáte mezi nimi vztahy a postupně tak docházíte k potřebným závěrům. Ač jsem k neustálému zjednodušování skeptický, musím uznat, že tentokrát je to trefa do černého. Logické, zábavné, přehledné.

Obavy v nás vzbuzovalo technické zpracování. Přece jen: herní engine už je notně vousatý a i v době svého vzniku patřil mezi ty ošklivější. To, co s ním ale autoři provedli, je vskutku obdivuhodné.

Stačilo si pořádně pohrát s nasvícením, přidat několik moderních efektů, jako třeba hloubka zorného pole, a voilá: nejen, že grafika nedělá zbytku hry žádnou ostudu, v některých chvílích vypadá vyloženě skvěle.

Je to samozřejmě dané i tím, že se hra odehrává převážně v noci, takže většinu nedostatků milosrdně pokryje tma. Novinkou je nevídaná možnost vybrat si, jakým způsobem budeme hru ovládat. Je jen na vás, zda vám více vyhovuje pohled z vlastních očí, nebo klasický isometrický, kdy postavu ovládáte pouze myší. Oba jsou stejně funkční.

Na recenzi už máme finální česky otitulkovanou verzi, která ponechává původní dabing. Ten je na špičkové úrovni, všichni ti přístavní dělníci, opilci a děvky jsou namluveni typickou britskou angličtinou, která dokonale podtrhuje celkovou chmurnou atmosféru.

K samotnému překladu mám jedinou výtku, a tou je převod britských měr na metrický systém, což mírně zkomplikuje řešení jedné hádanky.

Podtrženo, sečteno: Sherlock Holme vs. Jack Rozparovač je adventura jako řemen a všem, kteří u počítače rádi přemýšlejí, ji bez výhrad doporučujeme.