"Novinářka byla propuštěna poté, co za ni svaz zaplatil pokutu," řekl prezident Svazu súdánských novinářů Muhíaddín Titáví. Soud rozhodoval v případu, který si získal mezinárodní pozornost, včera. Husajnovou uznal vinnou a namísto čtyřiceti ran bičem jí vyměřil pokutu 500 súdánských liber (3 800 korun).
Tribunál počítal s tím, že Husajnová pokutu nepřijme, a tak navrhl i alternativni trest, měsíc vězení. Ten nakonec novinářka přijala. "Nezaplatím pokutu, raději půjdu do vězení," řekla Husajnová s tím, že by tím uznala nespravedlivý rozsudek. Poznamenala, že se odvolá, a pak už ji eskorta převezla do ženské věznice Omdurmanu. - více o včerejším rozsudku čtěte zde
Z propuštění šťastná nejsem, řekla Husajnová
Z dnešního propuštění však radost nemá. "Přišli ke mně a řekli mi, že jsem volná a musím jít. Nemám ponětí proč. Šťastná nejsem. Řekla jsem rodině i přátelům, ať za mě pokutu neplatí," řekla po propuštění Husajnová. "Nejsem také ráda, protože ve věznici je dalších 700 žen, za které pokutu nikdo nezaplatí," dodala.
Muhíaddín Titáví nevysvětlil, proč svaz pokutu zaplatil, ale pozorovatelé říkají, že má jeho organizace vazbu na vládní kruhy, které tímto způsobem chtěly Husajnovou umlčet.
Husajnová byla spolu s dalšími dvanácti ženami v kalhotách počátkem července zatčena v chartúmské restauraci kvůli "nemravnému" oblékání. Proti pravidlům islámského práva šaría uplatňovaného v súdánském hlavním městě se podle úřadů provinily právě tím, že si oblékly kalhoty.
Boj o výklad práva
Některé ženy přiznaly "vinu" a dostaly okamžitě deset ran. Další se ale rozhodly kontaktovat právníky. Sama Husajnová opustila misi OSN v Súdánu, pro kterou pracovala, aby se na ni nevztahovala imunita.
Husajnová před soudem argumentovala tím, že některé ze zatčených nejsou muslimky, tudíž se na ně kontroverzní zákony nevztahují. Mírová dohoda z roku 2005 mezi severem a jihem totiž stanovuje, že úřady by šaríu neměly uplatňovat na nemuslimy žijící v Chartúmu.
Část z potrestaných navíc pochází z převážně křesťanského a animistického jihu Súdánu, kde na rozdíl od Chartúmu islámské právo neplatí. U soudu ale Husajnová bojovala především proti výkladu sporné části zákona, která nechává na policistovi, aby rozhodl, co je "nemravné" oblečení.