Z Perrotta se totiž stal profesionální boxer. Dokonce kvůli tomu ukončil hokejovou kariéru, jejíž poslední rok strávil v ruském Viťazu Čechov. Tedy týmu, který se dal s nadsázkou nazvat klubem rváčů.
Soupeřům v Kontinentální lize naháněli v jeho dresu strach kromě něj také další Kanaďané Darcy Verot a Chris Simon. Ovšem Perrottova statistika mluví za vše - za celou sezonu stihl odehrát jen devět utkání, zato v nich nasbíral 137 trestných minut.
Památný je Perrottův výstup v duelu s Dynamem Moskva, kdy se pustil nejprve do Petra Čajánka a následně i do Karla Rachůnka. Když pak opouštěl ledovou plochu, dostal pokyn, aby se vrátil zpátky a pustil se do další mely.
Podívejte se, jak si Perrott v roce 2003 poradil s Andrew Petersem z Buffala
"Všude mi říkají Skála a tuhle přezdívku si nechám i pro box," říká dvaatřicetiletý muž. To jméno na něj sedí, i když měří jen 183 centimetrů. Má totiž neuvěřitelnou výdrž a umí soupeře zasypat rychlou sprškou ran do hlavy.
Zkušeností má na rozdávání, vždyť se během své hokejové kariéry pustil do víc jak 350 rvaček. "Boxovat jsem začal, když mi bylo patnáct. Vždycky jsem se pral s o dost staršíma klukama a často jsem dostal pořádně nařezáno," popisuje s úsměvem.
Z ledu však většinou odcházel jako vítěz. "Teď chci zjistit, na co doopravdy mám," říká před svým prvním zápasem v ringu, který se koná příští pátek ve Philadelphii.
