Chomutovská primátorka Řápková navrhuje ve svých předvolebních prioritách zavést veřejně prospěšné práce nebo vězení pro chronické neplatiče pokut | foto: Michal Růžička, MAFRA

Pětkrát a dost, navrhuje Řápková změny trestů. Právníky popudila

  • 1404
Primátorka Chomutova Ivana Řápková, známá bojem s neplatiči, chce zpřísnit postih za přestupky. Po tom pátém by následovalo vězení či veřejně prospěšné práce, navrhuje kandidátka ODS do Sněmovny ve svých poslaneckých přioritách. Je to protiústavní, shodují se odborníci.

Podle Řápkové by ten, kdo popáté nezaplatil pokutu, automaticky "vyfasoval" veřejně prospěšné práce či by šel do vězení. "Toto opatření postihne zejména ty nepřizpůsobivé, kteří neberou dávky a živí se kriminální činností (prodej drog apod.)," píše primátorka na svém webu.

"I teď jsou běžné alternativní tresty. Stejně jako dnes by dlužníci pracovali pro město nebo technické služby," domýšlí návrh Řápková. Cena odvedené práce by musela odpovídat hodnotě pokuty.

Myšlenku trestat neplatiče pokut vězením ale považuje Zdeněk Jičínský, člen poslanecké komise pro otázky ústavy, který se na jejím vzniku podílel, za protiústavní.

"Taková radikální řešení mohou být pro neinformované lidi sympatická, při hlubší úvaze by to ale bylo nezodpovědné rozhodnut," říká Jičínský. Podle něj má problém hlubší sociální kořeny; naráží tak na nezaměstnanost či na konkrétní problémy daného regionu.

Nápad se nezamlouvá ani dalšímu odborníkovi na ústavní právo Václavu Pavlíčkovi: "Nemohlo by jít o jakoukoli skutkovou podstatu, která by byla u jakéhokoli přestupku. Skutková podstata by musela být zanesena do trestního řádu."

Pravidlo pětkrát a dost má primátorka mezi deseti prioritami, které chce prosazovat ve Sněmovně. Řápková, která studovala fakultu právní, si také uvědomuje, že by to znamenalo změny v trestním zákoníku. "Což by nebylo jednoduché. Nejsem idealista," poznamenala.

ROZHOVOR
S PRIMÁTORKOU CHOMUTOVA

Ivana Řápková o exekucích dlužníků, do kterých se město pustilo samo

Sama na svém návrhu ale nic protiústavního nespatřuje. "Proti ústavě je to, když člověk omezuje svobodu druhého," podotkla.

Jičínský přesto upozornil, že návrh, ač je podle něj protiústavní, by mohl Sněmovnou projít. "Občas se do zákonů dostanou sporné věc."

O takovém zákonu by pak musel rozhodovat Ústavní soud.

Ochránce lidských práv Otakar Motejl na dotaz iDNES.cz nechtěl stranické priority komentovat, nicméně zdůraznil, že strany by měly respektovat ústavní principy. "A nenabízet řešení, která jsou s nimi v rozporu," dodal.

Předseda sdružení Dženo Ivan Veselý si dokonce myslí, že Řápková se tímto opatřením vrací do 19. století: "Chápu, že lidé musejí být zodpovědní za své činy, ale prodat je za dluhy na galeje..."

Přetavení přestupků na trestný čin právo zná

Řápková ale spíše spoléhá na výchovný efekt opatření. Nemyslí si, že by to radikálně zvedlo počet vězňů. "Pokud by k tomu fakticky došlo, byl by to bič," míní primátorka známá svým vztahem k dlužníkům města.

Pětkrát a dost má zatím v programu pouze Řápková. Program ODS se v těchto dnech právě dokončuje. Místopředseda strany Petr Gandalovič Řápkové nápad bere spíše jako symbolicky formulovaný.

"Pokud někdo opakovaně koná činy v přestupkové rovině, pak je to už v současnosti řešeno jako trestný čin," připomněl. Podobně se trestá třeba opakované pohrdání soudem nebo dovoz chráněných živočichů.

Lidovci už přišli s "třikrát a dost"

V minulosti se před poslanci objevil podobně znějící návrh: Třikrát a dost. Lidovci chtěli přísněji trestat ty nejbrutálnější zločiny. Novela trestního zákona tehdy prošla, ale o něco zúžená než byl původní návrh.

"Z šesti nebo sedmi navrhovaných trestných činů zůstaly jen tři. Prošlo to i Senátem, ale ne celé," řekl iDNES.cz jeden z navrhovatelů, v té době lidovecký poslanec Pavel Severa.

Nakonec ale nehrálo hlavní roli opakování trestných činů, ale jejich závažnost. Od roku 2006 se zvedla sazba za nejtěžší zločiny.

Severa návrh Řápkové nechal bez komentáře. Neví, jestli by ho podpořil, pokud by byl ve Sněmovně. "Není to jednoduché. Přestupkový řád je o něčem jiném než trestní. Paní primátorka by musela přesně vědět, kdy by přestupek překvalifikovala na trestný čin."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue