Ještě v červnu chtěl ministr vnitra Národní stranu zrušit. "V srpnu půjde do vlády návrh na zrušení (Dělnické strany), a pokud ho ministři schválí, v září ho dostane soud. V případě Národní strany bude lhůta myslím kratší," řekl ministr Martin Pecina v rozhovoru pro iDNES.cz.
Politolog a expert na extremismus Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity soudí, že se vnitro zřejmě poučilo z blamáže kolem záměru rozpustit Dělnickou stranu. Nejvyšší správní soud v březnu vládní návrh zamítl.
"Soud jasně řekl, že vnitro musí prokázat ohrožení demokracie nebo bezpečnosti země, aby zrušil politickou stranu," připomněl Mareš.
Právníci ministerstva vnitra nedokázali prokázat napojení Dělnické strany na neonacistický Národní odpor ani skutečnost, že v čele strany jsou lidé spjatí s neonacistickým hnutím.
Podle předsedkyně Národní strany Petry Edelmannové Pecinovo rozhodnutí potvrzuje její slova, že Národní strana nikdy neporušila zákon. "A pod mým vedením nikdy neporuší. Rozličné kauzy vedené proti NS jsou jen a pouze policejní a mediální šikana, nic jiného," sdělila Edelmannová iDNES.cz.
"Kališníci" voliče netáhnou
Národní strana se podle politologa Mareše na rozdíl od Dělnické prezentuje jako jakýsi postkališnický spolek.
"Mají málo členů i sympatizantů, nepovedlo se jim ani rozjet Národní gardu," vypočítal Mareš neúspěchy partaje politoložky Petry Edelmannové a jejího tajemníka Pavla Sedláčka, kteří NS de facto ovládají. Podle informací z tajných služeb bylo zřízení polovojenských jednotek pouhým marketingovým tahem k proniknutí do médií.
Ondřej Cakl z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost, který dlouhodobě sleduje aktivity pravicových extremistů, souhlasí s vnitrem, že Národní strana nepředstavuje nebezpečí. "Zřejmě se jim nepovedlo prokázat napojení na nějakou militantní organizaci. Píší ale rasistické články. Zákony platí pro všechny," uvedl Cakl.
Národní strana v nejrůznějších prohlášeních útočí na Romy a národnostní menšiny. Asi jako jediný subjekt se vymezuje proti takzvané islamizaci. Upozornila na sebe například kontroverzními předvolebními spoty, které zkoumá policie pro podezření z rasismu. - čtěte více o závěrech soudního znalce
Ve volbách do Evropského parlamentu ani do krajských zastupitelstev jí to ale nepřineslo téměř žádné hlasy. V eurovolbách jí dalo hlas 6 263 lidí, pouhých 0,27 procenta voličů.
