Dmitrij Medveděv během oceňování vojáků válčících loni v Gruzii. (8. srpna 2009) | foto: AP

Válka změnila mapu Kavkazu nadobro, prohlásil Medveděv

  • 51
Loňská rusko-gruzínská válka změnila mapu Kavkazu nadobro, prohlásil dnes ruský prezident Dmitrij Medveděv. Zároveň zdůraznil, že Moskva bude nadále podporovat Jižní Osetii, která před rokem vyhlásila nezávislost na Tbilisi. Rusko a Jižní Osetie si dnes připomínají začátek války s Gruzií. Tam se vzpomínkové akce konaly už včera.

Na počátek konfliktu totiž znesvářené strany pohlížejí jinak. Podle Tbilisi překročila ruská armáda hranice Gruzie a obsadila území její separatistické enklávy Jižní Osetie. Moskva tvrdí, že konflikt zahájila Gruzie útokem na jihoosetskou metropoli Cchinvali.

Gruzie krátkou válku prohrála a následovalo vyhlášení nezávislosti Jižní Osetií a Abcházie. Moskva samostatnost obou separatistických regionů bleskurychle uznala, následovala ji Nikaragua. Napětí v regionu ale trvá i rok po válce. - přečtěte si V Gruzii to jiskří, na granáty Tbilisi odpověděla Moskva záborem území

"Události loňského roku konečně přepsaly politickou mapu Kavkazu," řekl dnes Dmitrij Medveděv před ruskými vojáky, kterým za loňskou účast v bojích s Gruzinci předal medaile.

Hrozí nový konflikt?

Situace je výbušná a nebezpečná, řekla velvyslankyně

"Uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie bylo jediným řešením. A to nebude přehodnoceno," dodal později delegaci Jihoosetů. Podle něj prý stále mezi některými "mezinárodními partnery panuje iluze, že to bylo pouze dočasné rozhodnutí Moskvy".

Jižní Osetii dnes také přislíbil pomoc. "Rusko vám se vším pomůže - v ekonomice i v sociální sféře... Samozřejmě poskytneme pomoc i ve vojenských záležitostech, neboť bez vojenské pomoci nastanou velké problémy," citovala agentura ITAR-TASS z Medveděvova projevu ve Vladikavkazu, kde se ze zástupci separatistického regionu setkal.

Podívejte se, jak se vzpomínalo v Jižní Osetii

Tbilisi válečný konflikt interpretuje jako ruské porušení mezinárodního práva a pokus Moskvy rozbít za pomoci separatistů gruzínský stát, který by se rád stal členem NATO. Moskva prý postupovala od začátku podle předem připraveného plánu.

Gruzinci si loňské události připomněli už včera. Prezident Michail Saakašvili v projevu uvedl, že přes vojenské vítězství utrpělo Rusko ve válce o Jižní Osetii diplomatickou porážku. Televizi BBC řekl, že nyní je diplomacie jediná cesta, jak "se zbavit Rusů" a změnit rozložení sil v regionu. - více o vzpomínkových akcích v Gruzii čtěte zde

Obě země se včera opět vzájemně obvinily z vyvolání konfliktu. Ruský deník Kommersant charakterizoval situaci slovy, že "Rusko a Gruzie zahájily novou válku, a to informační; jde v ní o získání přízně Západu".

Válka v Gruzii

DOBA TRVÁNÍ: 8. srpna - 16. srpna 2008
STRANY KONFLIKTU: Gruzínská armáda proti ruským, jihoosetským a abchazským jednotkám.

PŘÍČINY A OKOLNOSTI VÁLKY: Kořeny konfliktu sahají do počátku 90. let minulého století, kdy Jižní Osetie, kde většinu obyvatel tvoří Osetinci a Rusové, vyhlásila nezávislost na Gruzii. Po krátké válce, v níž bojovali na straně Osetie i příslušníci vojsk ministerstva vnitra SSSR, se dostala mimo vliv Tbilisi. První válka si vyžádala 1 000 mrtvých a 10 tisíc obyvatel uprchlo. Od roku 1992 zajišťovaly stabilitu v oblasti smíšené rusko-gruzínsko-osetské mírové sbory. Prozápadní gruzínský prezident Michail Saakašvili, který je v úřadě od roku 2004, se snažil konflikt urovnat nabídkou "široké autonomie", což Jižní Osetie odmítala s tím, že chce plnou nezávislost. V regionu tak občas docházelo k přestřelkám.

Druhý konflikt o Jižní Osetii vypukl 8. srpna poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti regionu a s cílem obnovit svou moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali. Moskva reagovala silným protiútokem, při kterém obsadila nejen Jižní Osetii a Abcházii, další odštěpeneckou proruskou gruzínskou provincii, ale i další gruzínské oblasti.

 Zdroj: GoogleMaps 

Na příměří, které bylo definitivně podepsáno ruskou stranou 16. srpna, dohlíží od loňského října pozorovatelská mise Evropské unie, v Abcházii a Jižní Osetii ale zůstává asi 3 700 ruských vojáků. Letos jihoosetská vláda poskytla Rusku na 99 let pozemky pro vybudování vojenských základen. "Vybudujeme vlastní stát, který bude v alianci s Ruskem, spolu s Ruskem, a nevylučuji, že jednoho dne se staneme součástí Ruska," prohlásil o budoucnosti provincie jihoosetský prezident Eduard Kokojev.

POČTY OBĚTÍ: Moskva nejprve uváděla, že gruzínští vojáci v Jižní Osetii zabili až 2 000 obyvatel, poté upřesnila, že se jí podařilo zdokumentovat 162 jihoosetských obětí. Jihoosetské úřady udávají 365 obětí mezi civilisty. Při konfliktu bylo podle Moskvy zabito 64 ruských vojáků, dalších 283 utrpělo zranění a tři jsou nezvěstní. V konfliktu padlo také na 150 příslušníků ozbrojených složek Jižní Osetie. Tbilisi hovoří o 228 zabitých gruzínských civilistech a o 169 vojácích.

VOJENSKÁ SÍLA A ZTRÁTY: Na straně Gruzie se války zúčastnilo podle různých odhadů 9 000 až 16 tisíc vojáků a několik policistů. Na straně Jižní Osetie bojovalo asi 10 tisíc ruských vojáků a 3 000 příslušníků jihoosetské armády. Asi 9 000 ruských vojáků bylo rozmístěno v Abcházii, jejíž armáda čítala 5 000 vojáků.

Zdroj: ČTK

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video