Chcete slyšet pravdu? Nebyl to nejnáročnější test.
Prvoligové Vrchlabí se proti naganskému hrdinovi hodně snažilo, po první třetině mu ale došly síly. Na útulném podkrkonošském zimáku to pro Haška byla docela příjemná premiéra. "Zachytal jsem si, ale zase ne moc," řekl.
Jako byste vkročili do minulého století. Hašek měl na sobě zase dres s číslem 9, jako v dobách před svým odchodem do zámoří. Proti sobě brankáře Biegla, který s ním kdysi v Pardubicích začínal.
Na Haškově staromódní helmě byl vykreslený pardubický kůň a perník. Na led naskočil jako první, snad že se nemohl dočkat. Hlasatel oznámil: "Vítáme největší trhák utkání, Dominika Haška." A tradičně bouřlivé vrchlabské publikum uznale aplaudovalo.
Však je to taky jak čtení z hokejového dějepisu. Když Hašek poprvé nastoupil za Pardubice, na kalendáři bylo 1.12.1981. Jeho poslední soutěžní utkání na českém ledě se zase odehrálo při výluce NHL v lednu 1995.
Od té doby uplynulo 5322 dnů.
A hodně se toho přihodilo.
Češi vyhráli olympijské Nagano, rozloučili se s tragicky zesnulým kučem Hlinkou, zestárla jim zlatá generace, jejich reprezentace se propadla do zlého věku. Hašek jako by však čas ignoroval. Přes léto tvrdě dřel, aby to mladším ve 44 letech jako už tolikrát natřel.
"Člověk si to musí zasloužit. Věk není rozhodující. Hlavní je, co předvedete na ledě," prohlásil muž, kterého si včera ve Vrchlabí filmovala i kanadská televize.
Uspěje při návratu do Pardubic? Včerejšek naznačil snad jen to, že dokáže stát na bruslích celých šedesát minut hry. "Je ale možné říct, že chytal s přehledem a klidem," ubezpečoval pardubický kouč Václav Sýkora. "Výborně řešil situace před brankou, odražené puky měl pod kontrolou."
Několika nebezpečným situacím skutečně čelil. Jako v 11. minutě, když vytěsnil ránu šikovného Kubeše. Nebo v 18. minutě, ve které se blýsknul svým typickým zákrokem, kdy si už zpola překonaný pomohl vytrčenou nohou.
"Někdy člověk musí mít štěstí," mrknul spiklenecky. "Ale kdyby takový zákrok přišel za stavu 3:2 pět minut před koncem rozhodujícícho zápasu, cenil bych si toho víc."
Byly tam i slabší chvilky. Dvakrát mu třeba puk při poměrně přehledné situaci vypadnul z lapačky, pokaždé jej ovšem rychlým skokem zase zkrotil. Co je hlavní: gól nedostal. "Však ke mně kluci ke konci často přijeli a připomínali mi, že za nulu a navíc v prvním zápase to nebudu mít levné," bavil se Hašek.
Stále tedy platí, že naposledy se za pukem otáčel 16.4.2008, kdy ho v NHL překonal nashvillský bek de Vries. Další možnost budou mít soupeřovi střelci v pondělí, kdy by měl jít Hašek do brány proti Slavii.
