Zprávy o spolupráci dvou nejuzavřenějších režimů světa na tunelech se poprvé objevily v červenci 2006, kdy agenti tajných služeb zachytili zprávu, že barmskou metropoli Nepjito navštívila skupina severokorejských odborníků na výstavbu podzemních skrýší.
O tři roky později internetová stránka YaleGlobal online jako první zveřejnila fotografie nejen z této schůzky, ale i další desítky snímků z let 2003 až 2006. Dokazují, že na různých místech v Barmě vzniklo více než 800 tunelů.
Tajné skrýše za miliardy dolarů
Exilová organizace Democratic Voice of Burma (DVB) později zjistila, že vojenský režim začal pracovat na projektu, který vládou koluje pod krycím označením Strategická operace lidových milicí, už v roce 1996 a jen za poslední tři roky investoval do vyspělých úkrytů devět miliard dolarů.
Čerstvé snímky například ukazují, že poblíž Nepjita (Královského města), které vojenský režim vybudoval uprostřed deštného pralesa a vládu sem přesunul z Rangúnu v listopadu 2005, vznikl obrovský tunel, který může poskytnout útočiště více než tisícovce vojáků na několik měsíců.
Vchody do skrýší, které jsou podle DVB odolné proti chemickému nebo jadernému útoku, jsou zvenčí maskované. Podle DVB slouží budovy poblíž tunelů zároveň jako strážní stanoviště a některé podzemní labyrinty ústí přímo do vládních budov.
Barmské podzemní tunely, které pomáhali stavět severokorejští stavební inženýři.
Podzemní "města", ve kterých bude jídlo pro tisíce služebníků režimu na několik měsíců a úkryty pro munici a zbraně, ale nevyrůstají jen u hlavního města. Paranoidní generálové totiž očekávají i útok z moře, a tak budují síť tunelů i v okolí bývalé metropole Rangúnu.
Know-how přivezli Severokorejci
V případě nouze mohou skrýt celé divize vojáků, které mají odrazit "cizí agresi". Před všudypřítomnými špionážnimi satelity se tu může ukrýt i těžká technika stejně jako velení operací. Armáda údajně plánuje rozmístit uvnitř i tanky.
Podle tajných armádních dokumentů mají být skrýše vybavené vyspělými senzory na rozpoznání chemického útoku a jednotlivé tunely spolu mají komunikovat prostřednictvím propracované vláknové optiky.
BARMŠTÍ GENERÁLOVÉ NA NÁVŠTĚVĚ V KLDR
|
Snímky navíc odhalují, kdo do země strategické know-how přivezl. Podle několika asijských diplomatů jsou na snímcích severokorejští inženýři. Právě ti mají s hloubením úkrytů velké zkušenosti. KLDR je totiž podzemními stavbami prošpikovaná. - na více fotografií z Barmy se podívejte zde
Barmská vojenská vláda, která ročně do armády investuje více než čtyřicet procent rozpočtu, se se svými investicemi do infrastruktury, především silnic a přehrad, nikdy nezapomene pochlubit. Existenci tunelů ale popřela a fotografie označila za falešné.
Vláda rozjela vyšetřování, hrozí tresty smrti
Generálové naopak v zemi rozpoutali rozsáhlé vyšetřování, které má zjistit, jak mohly citlivé materiály z vlády uniknout. Podle bangkokského listu The Nation už se junta v souvislosti s únikem informací zbavila několika vysokých úředníků a zatkla novináře, kteří měli k dokumentům přístup.
Podle exilové stránky Irrawaddy už režim několikrát vyslýchal i bývalého šéfa tajných služeb generála Khin Nyunta a dalších deset vysokých důstojníků. Všem hrozí za vyzrazení informací až trest smrti. Tresty hrozí i dělníkům, kteří na stavbách pracují. Režimu by se mohli znelíbit, protože viděli příliš mnoho.
DO BARMY SMĚŘUJÍ ZBRANĚ Z KLDRKLDR obchází sankce. Zbraně do Íránu a Barmy vozí po zemi a tajnými letadly |
Manévry kolem úniku informací jen dokazují, že světlo světa spatřily materiály, které veřejnost vidět neměla. Ale proč vojenská vláda své miliardové investice tak úzkostlivě tají? Důvod lze hledat především v účelu, který mají v budoucnu plnit.
Úkryt před nálety nebo povstáním
Odborník na Barmu Bertil Lintner, který fotografie poprvé zveřejnil, v rozhovoru pro server Irrawady soudí, že budování tunelů přesně ukazuje na paranoiu režimu. "Obávají se náletů, které Američané podnikli v Iráku nebo Afghánistánu, a to i když je to iracionální," řekl Lintner.
Generálové ale podle něj také mohou budovat úkryty kvůli obavám z povstání vlastního lidu. Špičky režimu totiž nezapomněly na nepokoje z roku 1988, kdy příznivci opozice napadli několik vládních budov.
Odborníci si také kladou otázku, kde režim na nákladné stavby vzal finance. Některé zdroje tvrdí, že projekt pomohly financovat prostředky ze skokového zdražení pohonných hmot, které zažehlo šafránovou revoluci v září 2007.
Barmská vláda ale prý může platit také díky smlouvě na těžbu nerostných surovin na pobřeží, kterou vláda uzavřela v dubnu s Pekingem. Severokorejcům podle Lintnera mohou platit potravinami nebo zlatem, které se těží na severu země.
